Erik Marchand: Ukronia
Bretaň, historicky svébytný region na tom nejzápadnějším výběžku Francie, prošel během uplynulého půlstoletí velkou kulturní obrodou. Zásluhu na tom má také dnes nejslavnější bretaňský hudebník i zpěvák Erik Marchand.
Erik Marchand natočil úctyhodnou řádku alb v bretonštině. Na své novince ale přichystal překvapení: zatímco bretonština se zachovala na západní části poloostrova, na zbytku území – tedy hlouběji ve vnitrozemí, v kraji zvaném Haute Bretagne, Horní Bretaň, se uchovaly zbytky jiného historického jazyka, a sice galštiny. Poslechněme si sbírku tradičních písní z této oblasti z alba, které Erik Marchand nazval Ukronia, a na němž ho doprovází loutna a další strunné nástroje.
Erik Marchand tvrdí, že galské písně z bretaňského vnitrozemí mají blíž je středověku nežli k současnosti. Zatímco tradice z jiných míst Francie prošly modernizací a ovlivnily je nové nástroje i harmonické myšlení, písně zpívané v galském dialektu žádným takovým procesem neprošly, dodnes se drží archaických modálních stupnic a dobře tedy znějí ve spojení s historickými či orientálními nástroji.
Ukronia, název nového alba Erika Marchanda vnikl z jazykového novotvaru. Francouzské slovo Uchronie se vžilo v 19 století jako paralela utopie, a znamená smyšlené, znovu napsané dějiny. Přesně tak vidí roli alba Ukronia zpěvák Erik Marchand, jako alternativní pohled na tradiční písně z bretaňského vnitrozemí.
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: La Bas Dans La Prairie; Il Est De Bonne Heure Né Hier J'ai Fait-Un Reve; Nous Allons-T-A La Promenade; C'est Une Jeune Fille Que L'on Mene En Prison; Pierre, Mon Aimant Pierre; C'est A Paris, La Rochelle; C'est A Paris Su'l Petit Pont; C'est La Fille D'un Riche Marchand-Baisons Nous Belle
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.