Emil Viklický: Je to jízda plná překvapení
Život jazzmana Emila Viklického plyne po několika souběžných liniích: koncertování, cestování, poznávání, vstřebání, komponování. Rodák z Olomouce (1948), absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (obor numerická matematika) přemýšlí nad pojmy: empatie, souznění, boj, tvoření. To vše prý jazz charakterizuje.
Hrát se učil na klavír po dědečkovi, staviteli železnic. Jeho začátky jsou spojeny s orchestrem Karla Velebného. Debutovým autorským jazzovým počinem byla roku 1977 deska V Holomóci městě, ve které prvně použil folklórní motivy. Říká:
„Zjistil jsem, že folklór dokáže skvěle a věrně zachytit emoci, situaci spojenou s duší. Fascinuje mě Janáček, jak on dokázal s bravurou používat ty nápěvy a stavět z nich na jevišti i v hudbě fantastická dramata plná vnitřních konfliktů. Naplno jsem si to uvědomil ve Spojených státech, kam jsem odjel na studijní pobyt. Byla to úplně nová osobní i tvůrčí zkušenost. Dnes jsem už v Americe jako doma, a to i přesto, že doma mám tady, v Česku.“
Jedno z nejnovějších Viklického alb vzniklo v Chicagu a jmenuje se Humoresque. Nalezneme v něm inspirace Antonínem Dvořákem a lidovými motivy. V průběhu pořadu z něj mj. zazní několik ukázek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka