Elżbieta Grosseová: Ztracená hranice
8. září 2008
Keramička a sochařka Eźbieta Grosseová se narodila v Polsku, ale od roku 1973 žije a tvoří v Čechách. V roce 1966 absolvovala Akademii výtvarných umění ve Varšavě a od roku 1996 je členkou Mezinárodní keramické akademie v Ženevě a místopředsedkyní Svazu keramiků České republiky. S jejími bohatě členěnými nebo hutnými expresivně zpracovanými monumentálními i komornějšími keramickými plastikami inspirovanými motivem vejce, babylonské věže a či živelných katastrof, se můžeme setkat do konce září v galerii Polského institutu na Malém náměstí 1 v Praze. Karla Oujezdského nejdříve zajímalo, proč své výstavě dala Elźbieta Grosseová název - ZTRACENÁ HRANICE.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů