Elizabeth Bishopová: Umění ztrácet
Když před několika lety britský literární časopis Poetry Review publikoval rozhovory s dvaceti představiteli mladé básnické generace, ptal se mimo jiné na autory, kteří jejich tvorbu nejvíce ovlivnili. Nejčastěji bylo v odpovědích uvedeno jméno americké básnířky Elizabeth Bishopové, která by se 8.února dožila sto let. Její útlé básnické dílo tvoří niterné básnické „fotografie“ přírodních, městských, vesnických či interiérových scenérií. Nesebestřednost jí dává svobodu vidět zázraky. Z překladů Mariany Houskové pořad připravila Milena M. Marešová.
Elizabeth Bishopová se narodila 8. února 1911 ve Worcesteru, ve státě Massachusetts na severovýchodě USA. Rodinu, která byla dobře zajištěná díky prosperující stavební společnosti, tehdy postihla velká tragédie. Když bylo Elizabeth pouhých osm měsíců, její otec zemřel na Brightovu chorobu. Matkou manželova smrt otřásla natolik, že následujících pět let střídavě pobývala v psychiatrických léčebnách. Přes veškerou snahu se nepodařilo vrátit jí duševní zdraví. V roce 1916 byla definitivně umístěna v sanatoriu v Novém Skotsku, kde roku 1934 zemřela, aniž kdy znovu svou dceru viděla.
Elizabeth Bishopová prožila dětství střídavě v péči svých prarodičů. Nejdřív na farmě v městečku Great Village v Novém Skotsku v Kanadě, odkud pocházela matka. V šesti letech si ji prarodiče z otcovy strany odvezli zpět do Worcesteru, aby se jí dostalo patřičné americké výchovy. Ztráta prvního domova, která se stala definitivní po smrti kanadských prarodičů v roce 1923, Bishopovou silně poznamenala a pocit nezařazenosti a znejistění pevného bodu prochází celým jejím básnickým dílem.
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
