Dům po domě. Projekt Pražské domy odtajňuje příběhy skrytých zákoutí
Architekturou a historií Prahy v kontextu dějin umění se zabývá projekt Pražské domy. Pod záštitou Divadla Kámen pořádá pravidelné víkendové vycházky, které vede historik umění Jakub Synecký. Díky němu mohou zájemci objevit různá pražská zákoutí nebo vnímat své okolí z jiné perspektivy.
„Jde o dlouhodobý projekt, zhruba patnáctiletý, který vznikl jako následek toho, že si skupina nadšenců chodících na přednášky Jakuba Syneckého položila otázku, jak poznat Prahu co nejdůkladněji a vznikla myšlenka obcházet ji dům po domu podle čísel popisných. Postupně se nápad vyvinul v samostatný veřejný projekt, který dostal název Pražské domy. A poté, co jsme obešli Staré Město pražské, teď systematicky obcházíme Nové Město pražské,“ přibližuje Helena Macháčková, manažerka projektu Pražské domy a Divadla Kámen.
Historik umění Jakub Synecký přikyvuje a začíná vyprávět o oblasti Na Rybníčku, v které se dnes procházíme. „Nacházíme se v ulici Na Rybníčku, křižuje ji ulice V Tůních. To nám dává poměrně jasnou zprávu, jak to tady vypadalo před založením Nového Města pražského Karlem IV. Celá zdvíhající se plocha Nového Města byla protkána velkým množstvím vodotečí. Nebyla to tedy původně ulice, ale spíše rozptýlená osada. Ve 12. století vznikl v osadě kostel zasvěcený sv. Štěpánu, to je dnešní rotunda sv. Longina. Samotná ulice Na Rybníčku vznikla až v 19. století,“ říká můj průvodce. Pozdní vznik ulice značí vysoké číslo popisné 1268 na protilehlém nárožním domu. Jakub Synecký vysvětluje, že vysoká čísla popisná jsou čísly přidanými. Tento dům je však jakousi dnešní hranicí, kde vidíme, kam až sahal hřbitov, který zde byl založen Karlem IV. v rámci zakládání Nového Města pražského.
„Především zde byl založen nový kostel sv. Štěpána, ten se záhy po založení Nového Města pražského stal jedním ze dvou hlavních kostelů farních,“ vypráví Jakub Synecký. Farní kostel sv. Štěpána obklopoval farní poutní hřbitov, který byl posvátný, jelikož zde byla rozptýlena prsť z Jeruzaléma, dále k němu patřila fara, farní škola a zahrada.
Kostel sv. Štěpána je dominantou této oblasti. Jakub Synecký mu tedy věnuje značnou část svého povídání. „Kostel získal v baroku výklenkovou kapli s oltářem morových patronů. Dodnes je na kostele také vidět, že byl kostelem hřbitovním. V jedné z jeho bočních zdí můžeme vidět zasazené náhrobky z 16. století, jedná se o ukázku tehdejší funerální plastiky,“ vypráví a poté upozorňuje na nedalekou samostatnou zvonici, která ke kostelu patří. „Zvonice zde byla již od 14. století, ta dnešní je však z doby renesanční. Renesance přišla s větším objemem zvonů, často se tedy setkáváme se zvonicemi renesančního stáří, protože zvony byly tak těžké, že by staticky nebylo možné, aby byly zavěšovány do historických gotických věží.“
Při zapojení se do mapování Prahy s projektem Pražské domy je zaručené, že nevynecháte jedinou pražskou stavbu. Během dvouhodinové vycházky se většinou obejde asi deset čísel popisných, a pokud to jde, prozkoumávají se i dvory, zahrádky či vnitrobloky.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Program akcí: Vycházky se konají většinou v sobotu v podzimních a zimních měsících od 14. hodin a trvají většinou 90 minut až dvě hodiny, přednášky pak v úterý od 18. hodin v Divadle Kámen. Nejaktuálnější informace k vycházkám a přednášek naleznete na webové stránce prazskedomy.divadlokamen.cz
Vstupné: na vycházku 50 Kč, na přednášku 80/60 Kč
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
