Duchové, příšery a Nihilisti
Lidé mají strach z různých věcí a skutečností. U divadelních autorů a samotných divadelníků se často jejich obavy a zábrany dostávají skrze inscenaci k divákům. Když si vezmeme Augusta Strindberga, švédského dramatika, máme před sebou typický exemplář. Trpěl úzkostmi z velkých prostranství, jeho plachost ho odlučovala od ostatních. Jako řečník měl sice velké zábrany a afekty ho ochromovaly, ale právě ve psaní našel svůj, dá se říct, plnohodnotný život. I o tom bude premiéra inscenace Sonáta duchů v pražském Disku.
"O této inscenaci jsem již dlouho přemýšlela, protože je to hra, kde žádná postava není tím, čím se na první pohled zdá," říká Tamara Pomoriški, režisérka inscenace a studentka Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. To jí jistě umožňuje s divadelní látkou zajímavě pracovat. "Rozhodla jsem se rozvést motiv viny a trestu a přidat motiv posmrtného života. Ne posmrtného života v klasickém pojetí beztělných přízraků, ale jako místo setkání viníků (Kama Loka), kteří jsou zde nuceni stále dokola opakovat svůj zločin," dodala ke svému pohledu. Ano, v Kama Loce, tedy podle hinduistické věrouky, musí všichni sebevrazi, oběti neštěstí a vrahů strávit čas, který jim ještě z normálního osudu zbýval. Jsou ve fázi, kdy nejsou ani živí, ani mrtví. Někdo z nich může prožívat nesnesitelná muka, někdo jiný prý celý čas stráví v milosrdném spánku - vše jen podle morálních zásluh nebo přečinů, kterých se během života na zemi dopustil. Popravení zločinci, kteří za života páchali jen zlo, musí prý v Kama Loce opakovat svůj zločin i popravu znovu a znovu. Tento těžký úděl se jich tak pevně drží. Kdykoliv mohou přijít do styku s osobou citlivou, ať už je médiem nebo není, a snaží se jí vnést do mozku své zločiny a ulevit tím svému trápení. Zní to děsivě, proto se režisérka Pomoriški ptá: "Je možné a přijatelné, aby vina ostatních byla přenášena na náhodné 'návštěvníky' míst mezi životem a smrtí? Jak se má člověk rozhodovat v naprosto nové situaci, kdy veškeré informace může získat pouze od těch, kteří ho chtějí využít? To jsou věci, na které ve své inscenaci hledám odpověď," řekla na závěr Tamara Pomoriški.
Při těchto režisérčiných slovech si vzpomeneme na spiritistická sezení s médii, kdysi tolik oblíbená, která ale měla dopad na lidské duše účastníků. Tito duchové jsou spíš přízraky; ostatně alternativní název dramatu je Sonáta příšer. Vše je trochu vzdálené křesťanskému nebo vědeckému pohledu na realitu, ale to k době přelomu předminulého a minulého století patřilo. Móda vehementně přála symbolismu, expresi, dekadenci a nihilistům. A právě ti také budou při představení účinkovat, ale trochu jinak, než je obvyklé. Může jít o velké lákadlo pro diváky, protože se tvůrčímu týmu podařilo ke spolupráci získat skupinu The Nihilists. Ti letos zvítězili v kategorii 'Dance a hip-hop' při předávání cen Akademie populární hudby Anděl, což zní mile paradoxně. Pokud tedy půjde vše podle plánu, členové skupiny spolu s kapelníkem Moimirem Papalescu budou účinkovat i jako herci ve videoprojekcích.
Katedra Alternativního a loutkového divadla DAMU působí pod vedením Jana Schmida. Ten studentům před nedávnem umožnil uvést ve "svém" Divadle Ypsilon inscenaci Divotvorný Jiří aneb Narozen 1910. Nyní tedy na prknech divadla své školy uvedou tematiku, která nabízí zcela odlišné kontury, ale přesto přitahuje lidi už od nepaměti. Máme před sebou příběh, kdy jsou všechny postavy mrtvé. Jen Student prochází klinickou smrtí způsobenou zraněním, které utrpěl při záchraně lidí ze zříceného domu. Právě tento dům a zločiny, které postavy za života spáchaly, je navzájem spojují. No, možná všechno zmiňované zní slibně. Hlavně ale bude zajímavé, jak se s téměř stoletou klasikou vypořádali studenti alternativního divadla, kteří ji určitě zajímavě vyloží podle svého cítění. "Takže... vy chcete odejít... To není tak snadné, jak se zdá."
August Strindberg: Sonáta duchů: Režie: Tamara Pomoriški; překlad: Zbyněk Černík; dramaturgie: Zdeněk Hořínek; scéna: Hana Roubíčková; kostýmy: Aga Sczepanska; hudba: Moimir Papalescu a The Nihilists; produkce: Michaela Petrlová a Tomáš Novotný
Obsazení: Stařec a Kuchařka: Petr Reif; Student: Milan Tomáš; Domovnice a Dáma v černém: Svatava Milková; Mrtvý a Urozený: Jakub Slach; Plukovník: Dan Čech; Mumie: Barbora Popelková; Plukovníkova dcera a Mlékařka: Miřenka Čechová; Johansson: Michal Moučka; Bengtsson: Martin Bohadlo; Snoubenka: Jana Šteflíčková
Premiéra: 17. května 2005 od 19:30 v Divadle DISK. Reprízy: 18. května a 1. června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
