Dobré dílo a špatná doba
Výsledkem dvou konferencí je sborník s lákavým i vyzývavým názvem Dobré dílo, špatná doba. Pro Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě jej vydalo nakladatelství Hejkal u příležitosti konání 16. Podzimního knižního veletrhu.
Rozdělíme-li název této knihy, dostaneme hlavní charakteristiky jednotlivých oddílů. Publikace se totiž skládá z příspěvků ze dvou konferencí. První z nich, jíž by příslušel název Dobré dílo, se při Podzimním knižním veletrhu konala v Havlíčkově Brodě v roce 2004 a jejím tématem byla Křesťanská univerzita Josefa Floriana.
Hlavní název konference jednoznačně vymezuje prostor zájmu, pomyslně vetknutý do obce Stará Říše, v níž prožil většinu svého života, a vykonal veškeré své zásadní dílo originální a svérázný rodák, nakladatel obdivuhodné intuice a ostře kritického ducha, Josef Florian. S faktografií jeho života seznamuje čtenáře hned první příspěvek jednoho z editorů publikace, Josefa Mlejnka, nazvaný Vydavatel Dobrého díla Josef Florian (1873 - 1941). Příspěvky následující, z pera Jiřího Oliče, Miloše Doležala, Jaroslava Meda, Věry Jirousové a dalších rozšiřují paralely i mimo staroříšský katastr, k dalším literárním osobnostem jihovýchodní Vysočiny či jihozápadní Moravy, především ke knězi a básníku Jakubu Demlovi a k básníku a grafikovi z petrkovské tvrze Bohuslavu Reynkovi.
Z jednotlivých výpovědí je zřejmá nejen síla vůle člověka rozhodnutého vydávat dobrou knihu, ale také například to, že díky úsilí Josefa Floriana se v českém literárním prostoru objevily překlady děl Franze Kafky, Georga Trakla, Leona Bloye, Georgesa Bernanose, Petra Čaadajeva či Gilberta Keith Chestertona.
Soubor statí je rozšířen o mimokonferenční rozhovory s Gabrielem Florianem, Jiřím a Danielem Reynkovými a s kritikem Andrejem Stankovičem. Florianovské Dobré dílo, práce ostře vyhraněného zakladatele Josefa i jeho široké rodiny a přátel, je v příspěvcích a v rozhovorech představeno jako názorové a duchovní pole obdivuhodného společenství. Zároveň je uvedeno do kontextu dobové, české i světové kultury.
Druhá část publikace, jíž přísluší část titulu - špatná doba, se konala opět v rámci havlíčkobrodského knižního veletrhu, ale v roce 2005. Tematicky je volnější, neboť její název zněl: Literatura a totalita. Soubor příspěvků obsahuje zamyšlení teoretická, např. Igora Fice s názvem Duch totality a totalita ducha, literárně-politická, jako je úvaha Milana Uhdeho Totalita a literatura. V dalších článcích se např. o exilové literatuře zmiňuje spisovatel Jan Beneš, o aktivitách Výboru pro vězněné spisovatele, pracujícího v rámci Mezinárodního PEN klubu, spisovatelka Jana Červenková. O strastiplném osudu perzekvovaného českého básníka Jana Zahradníčka pojednal polský básník Wojciech Wencel i spisovatel Radovan Zejda. Básníky jedné ztracené generace - Karla Křepelku, Jiřího Oliče, Jaromíra Zelenku a Jiřího Červenku - přibližuje Josef Mlejnek ve stati Ze zatmění do přítmí a zpět. Celek je opět doplněn rozhovorem vedeným mimo termín konference. Tentokrát s básníkem Zbyňkem Hejdou.
Sborník Dobré dílo, špatná doba je souborem kvalitních, fundovaných a čtivých statí. Zároveň je potvrzením obecně platného faktu, že i špatná doba může zrodit dobré dílo. Že zároveň dobré dílo posvětí každou dobu, špatnou vylepší a dobrou ochutí. Stane se svědectvím, stopou a upomínkou. Jak je řečeno v jednom z příspěvků: Dílo je vyvzdorováno na nepřízni různých dob, a jinde zas: svoboda buď je, nebo není. Sehnat se nedá.
Dobré dílo, špatná doba, Hejkal, Havlíčkův Brod 2006, str. 172.
Prezentace knihy se uskuteční za účasti autorů na 16. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě v sobotu 14. října v 11.30 v salonku v prvním patře Kulturního domu Ostrov. (pozn. redakce)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
