Dlouhá bílá zeď Dominika Langa stojí v Marseille
Významného českého umělce vybrala na prestižní výstavu ve francouzském Marseille italská kurátorka. Přehlídka nazvaná Co vypráví samota oslovila Dominika Langa, který v létě pracoval na své instalaci přímo ve městě. Jeho dílo je spolu s dalšími sedmnácti umělci k vidění v uměleckém centru La Friche de Belle Mai.
„Podstatu výstavy, vymyslela mladá italská kurátorka Elena Lydia Scipioni. Ústřední myšlenkou se stalo město Marseille, jako místo, které se během druhé světové války stalo útočištěm mnoha surrealistů, umělců a intelektuálů, kteří se sem sjížděli v naději, že prchnou do Spojených států.“ Vysvětluje Nadia Fatnassi z uměleckého sdružení ART-O-RAMA, které v prostorách La Friche Belle de Mai pořádá stejnojmenný veletrh moderního umění. Výstava Co vypráví samota je součástí právě tohoto veletrhu.
Vcítit se do situaceSamotná exhibice se ale netýká jen uměleckého světa té doby. Podstatou je celkový náhled na exil, kreativita a možnosti tvorby v omezeném prostoru a omezených podmínkách. Kurátorka vybrala starší umělce i mladé výtvarníky, kteří tvořili přímo pro výstavu. Měli se zamyslet nad podstatou situace, v které se mohli nacházet umělci během druhé světové války.
Případ českého výtvarníka Dominika LangaNa první pohled se zdá, že je to jen dlouhá bílá stěna. Z kontextu, a pokud se i přiblížíte, zjistíte, že se jedná o velice propracované emotivně laděné dílo s přesahem politickým a historickým. A to je přístup většiny oslovených umělkyň a umělců. Často se jedná o velmi minimalistická díla. Podstatou je idea, která otevře toto téma a citlivě ho zasadí do kontextu.
Cihly z francouzského koncentračního táboraKurátorka vysvětluje: „Stojíme před bílou stěnou, asi tak desetimetrovou, na které se opakuje vzor šestiúhelníkové cihly. Tahle typická cihla odkazuje na místo koncentračního tábora Camp des Milles, nedaleko Marseille. Toto místo bylo největším koncentračním táborem na jihu Francie, přestupní stanicí před deportací do Osvětimi. Bylo tady uvězněno mnoho umělců a intelektuálů té doby, mezi nimi třeba Max Ernst. Dominik Lang ve svém díle používal právě cihly, které vznikaly v tomhle táboře. A pokud se pozorně podíváte, můžete si všimnout malého nápisu. Je tam jméno Albert. Nevíme, komu patřilo, nebo kdo ho tam napsal, ale přesně tak je napsané na jedné zdi v Camp des Milles. Dominik Lang použil tenhle nápis a pojmenoval tak svojí instalaci.“
Zeď, dlaždice, přesun, pohybUmělci, kteří žili v Camp des Milles, tvořili na úkor věznění. Dílo tedy připomíná to, co se dělo za zdmi koncentračního tábora. Současně s touto instalací ale Dominik Lang prezentuje v Marseille ještě jednou. Vedle stěny je část podlahy z hliněných dlaždic, nápadně zvlněných, tak aby imitovaly přesun a pohyb něčeho, co se za normálních okolností nehýbe.
Celek výstavy je různorodýSedmnáct umělců a jeden básník připomíná Co vypráví samota. K vidění jsou videa, instalace, kresby i fotky. Bývalá továrna na tabák se postupně měnila v místo umění a kreace. V roce 2013, kdy bylo Marseille evropským městem kultury, se La Friche Belle de Mai stala jedním z center současného umění. A to platí i díky veletrhu dodnes. Výstavu můžete na jihu Francie vidět až do konce prosince.