Divákům pomůžeme, důležitá je ale jejich otevřenost, říká ředitelka Ceny Jindřicha Chalupeckého

17. prosinec 2018

Ještě jim nebylo 35 let, často se věnují práci s videem nebo multimediálním instalacím a svým dílem se snaží komentovat svět, ve kterém žijí – to jsou umělci nominovaní na Cenu Jindřicha Chalupeckého.

Společenská odpovědnost a angažovanost – to je podle ředitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého Kariny Kottové téma, které neplánovaně propojuje finalisty letošního ročníku. Sedmičlenná porota složená z českých i zahraničních odborníků a kurátorů vybrala z osmi desítek přihlášených pětici ve složení Alžběta Bačíková, Lukáš Hoffmann, Tomáš Kajánek, Kateřina Olivová a Adéla Součková.

Násilí, nahota, dech – k tomu se může vztáhnout každý

Na společné výstavě ve Veletržním paláci, pro kterou finalisti vytvořili zbrusu nová díla, může návštěvník rozklíčovat, že všichni umělci se nějakým způsobem potýkají s lidskou tělesností. Prosvěcuje se tu kůže a vyměňuje dech, velebí se nahota, poukazuje se na násilí, které diváci díky médiím sledují takřka v přímém přenosu, anebo se tu upozorňuje, jak spolu komunikují hluší a němí lidé. „Jsou to témata, ke kterým se každý návštěvník dokáže nějak vztáhnout,” říká ve vltavském ArtCafé Karina Kottová.

Alžběta Bačíková: Průběžná zpráva – Videoinstalace, 3x Full HD video, 0:31:30, /barva, zvuk/, 2017

Právě chabá srozumitelnost děl umělců mladé generace, kteří se často vyjadřují videoartem nebo multimediální instalací, bývá ceně často vyčítána. Karina Kottová, která v čele akce stojí tři roky, si to uvědomuje. A divákům se snaží s rozklíčováním sdělení pomoci. Na výstavě jsou proto k dispozici vytištěné texty o jednotlivých umělcích a po sociálních sítích kolují pozvánky na řadu doprovodných akcí se samotnými finalisty. „Nicméně klíčem k porozumění je stále hlavně divácká otevřenost,” myslí si Kottová.

Angažovanost má mnoho podob

Několik dní před finálovým večerem Ceny Jindřicha Chalupeckého se v Anglii předávala Turnerova cena pro umělce do padesáti let.

Čtěte takéComing out na skotském venkově. Letošní vítězka Turnerovy ceny točí filmy o sobě na iPhone

Za křehké, introspektivní video natočení iPhonem ji získala Charlotte Prodger, jíž někteří kritici vyčítali nedostatek široké společenské angažovanosti. S tím ale Karina Kottová nesouhlasí a poukazuje na fakt, že umělkyně ve videu zpracovávala témata, která jsou důležitá pro ni samotnou. „Skrz plynutí přírody a mytologii řeší témata jako je queer identita a coming out. Je to angažovanost vyjádřená velmi poetickým způsobem,” myslí si. Dodává, že také na české scéně je angažovanost v umění vyžadovaná. Jak ale ukazuje právě případ Charlotte Prodgerové, nemusí jít o angažovanost agresivní a na první dobrou politickou.

Vladimír Houdek: Cena pro mě byla zásadní

Vladimír Houdek je laureát ceny z roku 2012. Tehdy mu bylo 28 let a ještě studoval malbu na pražské AVU. Když se o úspěchu od tehdejší ředitelky Lenky Lindaurové dozvěděl, překvapením a radostí se do telefonu rozplakal, jak prozradil v ArtCafé. „Úspěch pro mě byl zásadní. Díky ceně jsem se mohl uměním začít živit,” říká.

Vladimír Houdek – Bělmo

„Dostal jsem nabídku na zastupování od Polansky Gallery. Právě Filip Polanský mě dostal na výtvarné veletrhy a takzvaně do světa. Nastartoval zájem o moji tvorbu, který se pak přenesl i na zahraniční scénu,” dodává. Barbora Kleinhamplová, další laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého, aktuálně vystavuje svůj nejnovější projekt – Sickness Report – v populárním berlínském prostoru Savvy Contemporary. Tato multimediální umělkyně v soutěži uspěla v roce 2015 a podle Kariny Kottové příprava konceptu současné výstavy zabrala hodně času. „Zájem na vernisáži předčil naše očekávání. Tahle výstava je pro nás hodně důležitá, představuje totiž jeden z posunů Ceny,” konstatuje Karina Kottová. Jejím cílem není jen přiblížit Ceny Jindřicha Chalupeckého veřejnosti, ale pomocí na míru šitých aktivit prosadit české umělce v souladu s myšlenkami výtvarného kritika Jindřicha Chalupeckého na mezinárodní scéně.

Poslechněte si celé ArtCafé, kde zněly skladby nominované na 61. jazzové ceny Grammy, které do vysílání vybral Zdeněk Přidal.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.