Divadla jako poslové svobody. Jaká byla role českých divadel v listopadových dnech roku 1989?
Na tuto otázku se snaží odpovědět Alena Zemančíková se svými hosty, režisérkou Lídou Engelovou a dramaturgem Martinem Urbanem.
Lída Engelová se po zásadní několikaleté éře v Divadle J.T.Tyla v Plzni a souběžném nezávislém působení Kapesního divadla, které založila se Zdenkou Kratochvílovou, stala v roce 1987 režisérkou Státního divadla v Ostravě.
Martin Urban, který poté, co byl úřední mocí zakázáno divadlo Ve stanu, které založil spolu s režiséry Ivanem Pokorným a Petrem Paloušem, pracoval řadu let jako ošetřovatel na resuscitačním oddělení záchranky v Praze. V Listopadu 1989 byl už několik let díky odvaze tehdejšího ředitele dramaturgem Západočeského divadla v Chebu. Po roce 1989 se oba sešli ve společném angažmá v Městských divadlech pražských a později mnohokrát spolupracovali v Divadle F. X. Šaldy v Liberci.
V divadelních Reflexích hosté rekapitulují průběh revolučních událostí na dvou místech, která se od sebe lišila (a liší dodnes) velikostí, sociální a hospodářskou situací, polohou, životním prostředím, složením obyvatel a koneckonců významem: Ostrava byla a je kulturní centrum celostátního významu, Cheb byl a je pohraniční město s regionálním divadlem. Obě města se nacházela, byť z jiných důvodů, pod přísným dozorem orgánů komunistické strany, a přesto se divadla v nich stala útočištěm výrazných uměleckých osobností, kterým bylo zakázáno pracovat v Praze. Současně ale na obou místech vznikala autonomní divadelní tvorba, která vycházela ze situace regionu a tamnímu divadelnímu publiku byla oporou a povzbuzením. Zcela přirozeně se Státní divadlo Ostrava se všemi svými scénami (tehdy včetně divadla Petra Bezruče) a Západočeské divadlo v Chebu staly místem, odkud se sametová revoluce šířila mezi občany.
V pořadu, který připravila Alena Zemančíková, zazní i úryvky historické nahrávky z vysílání Československého rozhlasu v Ostravě 24. listopadu 1989, na níž Lída Engelová jako mluvčí stávkového výboru Státního divadla v Ostravě vysvětluje veřejnosti, proč divadlo vstoupilo do stávky a nehraje.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Woody Allen: Postava Kugelmasse. Smutná fraška končící výbuchem
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.