Dítě Ježíš. Po stopách tradice o Ježíšově dětství ve výtvarném umění i literárních památkách

24. prosinec 2019

K tradičním námětům křesťanského umění patří Narození Páně, které si o Vánocích připomínáme. Již od rané křesťanské doby bývá tento námět obvykle součástí christologických cyklů a je zařazován za scénu s Navštívením Panny Marie či Zvěstováním Panně Marii. Část pověsti o pražském Jezulátku a úryvky z Matoušova a Tomášova pseudoevangelia poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. Účinkuje Jan Potměšil.

Za předobraz Narození Páně je považován námět Tiburská Sibyla a císař Augustus. Ten se totiž, když ho chtěl římský senát prohlásit za boha, rozhodl poradit s Tiburskou Sibylou, zda má tuto poctu přijmout. Dostalo se mu sdělení, že se narodil chlapec, jenž zastíní všechny římské bohy.

Toto téma je velmi oblíbené ve středověkém malířství. V našem prostředí se s ním setkáme na nástěnných malbách v křížové chodbě emauzského kláštera v Praze a v kostele sv. Jakuba v Libiši. Evangelia sama neupřesňují podobu místa, v němž se Kristus narodil. Obvyklou součástí Narození Páně je vyobrazení volka a osla, o nichž se evangelia nezmiňují. Zvláštní a historicky proměnnou úlohu hraje na zobrazení Narození Páně sv. Josef. Ten je prakticky až do počátku 15. století zobrazován v podobě starého muže.

Logo

Obvyklou součástí scény Narození Páně bývá zvěstování narození Spasitele, kterého se dostalo pastýřům od archanděla Gabriela. Vlastní Klanění pastýřů vzniklo až ve 14. století. Námět Kristova rodokmenu se objevuje od raného středověku. Vedle vlastního Narození a Klanění tří králů patří k dalším námětům z Ježíšova dětství Vraždění betlémských neviňátek, Obřezání, Obětování v chrámu, Útěk do Egypta, a Návrat z Egypta, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu a některá témata apokryfní.

Zmínku o příchodu králů (mágů) k narozenému Kristu nalezneme pouze u evangelisty Matouše. Nejčastěji je zobrazováno Klanění tří králů narozenému Spasiteli. Samotné zobrazení Jezulátka patří mezi devoční typy a objevuje se až na počátku 14. století. Jezulátko se stalo objektem četných vizí jeptišek, jež pramenily z hlubokého spoluprožívání Kristova lidství. Zázračná drobná soška Pražského Jezulátka je uctívána po celém světě, zejména v Jižní Americe a na Filipínách.

Účinkuje: Jan Potměšil

Pořadem provází: Jan Royt
Připravila: Marie Poláková
Technická spolupráce: Ivana Možná
Režie: Markéta Jahodová

autor: Marie Poláková
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.