Den otevřených dveří na Vltavě
Český rozhlas i letos otevírá své dveře. V sobotu 17. května od 9.00 do 17.30 hodin budou rozhlasovou budovou procházet skupinky návštěvníků s průvodcem o historii i současnost rozhlasového vysílání a rozhlasové budovy.
ČRo Vltava, D-dur a Jazz připravily pro návštěvníky speciální program ve Studiu 2. Kromě klasické a jazzové hudby se setkáte také s našimi moderátory a redaktory. Po prohlídce budovy rozhlasu možná načerpáte síly u seriálu Chlebíčkáři, knedlíkáři a dojížďáci o jídelních automatech.
S Tomášem Pilátem pomyslně navštívíme nejznámější, dávno zaniklé pražské automaty – Šramotu, Vaňhu, Korunu, Lucernu, Vašatu, Rozvařilovy, aj. a prozkoumáme tento celorepublikový fenomén. Duch této legendy totiž přežívá dodnes.
Všechny doprovodné programy je možné navštívit i bez prohlídky rozhlasu. Vstup je zdarma.
Program ve Studiu 2:
10:00 – 10:20 SOČR Trio
Lukáš Pavlíček – hoboj, Lukáš Dittrich – klarinet, Libor Soukal – fagot
10:30 – 11:00 Ranní Mozaika a hudba na Vltavě
moderátorka Lenka Novotná a vedoucí hudební redakce Alena Michálková Maršíková
11:10 – 11:30 SOČR Trio
11:40 -12:30 Chlebíčkáři, knedlíkáři a dojížďáci aneb Panoptikum věčně natřískaných automatů
Tomáš Pilát a drobné obědové (nejen) audio občerstvení
12:30 – 13:00 SOČR Trio
13:00 – 14:00 Hororové povídky
poslech audio
15:00 – 16:15 Avokaduo
koncert folk/jazz, Anežka Matoušková - zpěv, kytara, Klára Pudláková - kontrabas, zpěv
Nejposlouchanější
-
Kvintet. Jiří Adamíra, Viktor Preiss, Taťjana Medvecká a Josef Somr v komedii Karla Tachovského
-
Warren Adler: Válka Roseových. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Nemilá příhoda. Satira na neutěšené poměry v ruské společnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
