Demokratická nebo neoliberální revoluce? Polistopadový vývoj očima zahraničních historiků

Václav Klaus na FSV UK
Václav Klaus na FSV UK

Politickou a ekonomickou transformací v Československu se nezabývají jen domácí historikové, ale i zahraniční badatelé. Čím se jejich pohledy liší? Považují za důležitější události z listopadu 1989, nebo až ekonomickou reformu, která se rodila v následujících měsících? A jak hodnotí třeba kupónovou privatizaci? Odpovídají britský historik Martin Myant a rakouský historik Philipp Ther.

Philipp Ther působí na Vídeňské univerzitě. Kromě toho, že se revolucemi ve střední a východní Evropě zabývá jako historik, stal se v některých případech i jejich svědkem. Během sametové revoluce byl v Praze. Polistopadový vývoj v Československu porovnává s děním v dalších zemích. Tvrdí, že tyto demokratické revoluce se do značné míry proměnily v neoliberální. Podřídily se tak režimu deregulace a privatizace.

„Ekonomický tlak spočíval také v tom, že řada příspěvků na základní potřeby, jako je jídlo, veřejná doprava a podobně, se snižovala nebo rušila. Následovala liberalizace cen, která zvyšovala inflaci a vedla k poklesu reálných příjmů. Domnívám se, že tento tlak měl paradoxní důsledek. Další průběh revoluce a transformace se soustředil na ekonomiku, zatímco politické požadavky jako demokratizace zůstaly stranou, ztrácely na významu, a nakonec se staly okrajovými. Demokratická revoluce se proměnila v neoliberální.“

Historik Martin Myant je emeritním profesorem Univerzity západního Skotska. Současně působí v Evropském odborovém institutu pro výzkum. Ve své knize se zaměřuje na ekonomický vývoj po roce 1989. Hodnotí jednotlivé varianty privatizace. Česká republika podle něj dospěla ke kapitalismu závislému na zahraničních firmách, což má své výhody i nevýhody. Také vysvětluje, proč měl v diskuzi o podobě ekonomické transformace od začátku jasnou převahu Václav Klaus.

„Nemyslím si, že by Václav Havel měl nějakou koncepci ekonomické nebo sociální politiky. Chtěl sociální smír, nechtěl něco, co by vedlo k utrpení, co by mělo neblahé důsledky. Ale v ekonomické debatě neměl významnou roli. Klaus byl úplně jiný případ. Přišel se zjednodušující koncepcí tržní ekonomiky. Byla to abstraktní koncepce, vycházející z abstraktní ekonomické teorie. O dějinách tržních ekonomik, o tom, jak se vyvinuly, věděl jenom velmi málo. Nechápal, že tržní ekonomika potřebuje pravidla, regulace, instituce a čas na to, aby se mohla vyvinout.“

Nakolik se protagonisté ekonomické transformace inspirovali tím, co se dělo Západě? Vedly rychlé reformy k prosperitě? Měla ekonomická transformace alternativu? Poslechněte si celé Reflexe.