Dopravní kontejner

Moderní průmyslová výroba v globálním měřítku vyžaduje vysokou míru standardizace. Logistika napříč světadíly potřebuje shodná letiště, shodné přístavní terminály a hlavně stejnou přepravku. 40 stop dlouhý kontejner zlevnil veškerou přepravu na zlomek dřívějších nákladů a tím zmenšil svět.

V tomto dílu Dějin kapitalismu se autor pořadu Petr Šourek spolu s mistrem zvuku Liborem Ščerbou vydali na kontejnerové překladiště v pražské Uhříněvsi, aby se na místě přesvědčili o rostoucím tempu globalizace.

Inspirací pro tento díl byla mimo jiné kniha amerického ekonomického historika Marca Levinsona The Box. Celý rozhovor s jejím autorem si poslechněte v audiu, zde je přepis jeho části.

Kontejner změnil svět. Co bylo, pane Levinsone, zapotřebí, aby se kontejnerizace rozjela?

O kontejnerizaci se mluvilo celá století. Koho by nenapadlo zabalit zákazníkovi více kusů do jedné krabice. Kontejnerizace se zkoušelo v 19. a dokonce už v 18. století v Anglii. Problém byl, že na ní nikdo nedokázal vydělat. Naopak, bylo to ještě dražší. Představte si, že vám někdo na konci 19. století poslal zboží v kontejneru, po železnici, koňským povozem… Když jste zboží převzal, co s kontejnerem? Čekal jste, že si ho obchodník vezme zpátky a zaplatí zpáteční cestu, nebo jste ho rozštípal do kamen. To nebyl efektivní systém.

Změnil to teprve v padesátých letech 20. století Malcom McLean, který neviděl kontejner izolovaně, ale jako součást celého dopravního systému.

Malcom McLean vlastnil autodopravu a jeho kamiony zůstávaly stát na ucpaných silnicích. Rozhodl se zácpy obeplout po moři a bylo mu jasné, že vozit celá auta je hloupé, protože kabina, motor a kola zaberou spoustu místa a stačilo by převážet jen tělo kamionu se zbožím.

O stejnou věc se už předtím pár firem pokoušelo, nebyl to nový nápad, Malcomu McLeanovi se ale podařilo dát to do kupy tak, že to vydělávalo. Podle mě se mu to povedlo proto, že nebyl z branže lodní dopravy, o lodích nic nevěděl a co bylo důležitější: ani se o ně zvlášť nezajímal.

Nezajímal? A o co se tedy zajímal?

Malcom McLean pochopil, že zákazníci chtějí své zboží dostat levně a včas a je jim v podstatě jedno, jestli přijelo vlakem, lodí nebo autem. Stejně uvažují i firmy, které chtějí levně a včas dodávat zboží spokojeným zákazníkům. Malcom McLean si řekl, hlavní je dodat levně a včas, jedno kudy a čím, to mi přinese větší obrat.    

Klíčové bylo také to, že Malcom McLean chtěl standartní, jednotný kontejner pro všechny. Předchozí pokusy o kontejnerizaci měly každý vlastní, proprietární kontejnery, aby se tím chránily před konkurencí. Malcom McLean chápal, že to je brzda růstu.

A jak se ten jednotný standart pro všechny prosadil?

Dohodu na velikosti kontejneru iniciovalo americké námořnictvo. Námořnictvo dalo po válce k dispozici přebytečné lodi podnikatelům za podmínky, že je může využít v případě válečného konfliktu. Armádní logistici ale varovali, že když nebude jednotný standard, kontejnery různých velikostí na odlišně vybavených lodích způsobí ve válce leda zmatek. Námořnictvo proto oznámilo, že chce velikost kontejneru sjednotit. Armádě bylo jedno, jak bude kontejner velký, jen když bude stejně velký. 

Malcom McLean také vděčil za rozmach svého byznysu armádě, ne? Bylo to ve Vietnamu?

Až do poloviny šedesátých let kontejnery nejezdily přes oceán. Čekalo se na jednotný mezinárodní standard. Teprve pak začaly společnosti investovat do nových kontejnerových lodí na 40stopé kontejnery; to byl nový standard.

V roce 1966 vypluly první plně kontejnerové lodě mezi Spojenými státy a Evropou, kde kotvily v Rotterdamu, ve Velké Británii a následně v Bremenhavenu a dalších přístavech. Za chvíli z toho byl ohromný byznys. Tradiční nákladní lodní doprava odumřela za tři čtyři roky, protože každý chtěl dopravovat pouze kontejnery. 

Totéž se opakovalo rok dva nato ve Vietnamu. Takzvaní experti tehdy tvrdili, že kontejnerová doprava přes Pacifik nebude fungovat, protože je to moc daleko. Spojené státy vedly válku ve Vietnamu a válka vedla k logistickému kolapsu; ono bylo opravdu těžké dostat náklad do míst, jako byl tehdy Vietnam.

Malcom McLean získal armádní zakázku na vybudování kontejnerového terminálu ve Vietnamu a převzal úkol zásobování armády ze Spojených států. Začal se zásobováním v roce 1967 a rázem logistickou krizi vyřešil.

Lodě mu tedy jezdily plné do Vietnamu, ale co s nimi na cestě zpátky? Z Vietnamu do Spojených států nebylo co vozit, a tak Malcoma napadlo zastavovat v Japonsku. A tím odstartoval japonský exportní boom.