Dealer's Choice v Dejvickém stojí především na hercích – recenze

22. prosinec 2010
02217167.jpeg

V Dejvickém divadle měla před vánoci premiéru inscenace hry Patricka Marbera Dealer's Choice. Po dvou předchozích spolupracích se tam vrátil režisér Jiří Pokorný.

Patrick Marber, známý u nás díky někdejšímu vinohradskému uvedení hry Howard Katz a Hollywoodem zfilmované i v českých divadlech několikrát uvedené hře Na dotek, ve své prvotině Dealer's Choice s důvěrnou znalostí a mistrným smyslem pro dialog a drsnou komiku zobrazuje prostředí hráčů pokeru, nacházející se ve sklepě jedné londýnské nepříliš prosperující restaurace.

Strukturu hry tvoří dvě části. První je v podstatě expozicí k dramatu, jež tvoří část druhá. V první divák poznává hrdiny, jejich role, životní vyhlídky a je mu naznačeno (dobře že ne dopovězeno) jejich hráčské IQ.

Majitel, jeho nezdárný syn, kuchař, číšník, přidrzlý poskok pro všechno a tajemný příchozí – to je šest plasticky a věrohodně napsaných, ale hlavně zahraných postav. Mezi jejich šesti představiteli skutečně není slabého článku.

A protože inscenace na výborném herectví, ostatně jako většina produkce Dejvického divadla, stojí, věnujme se podrobněji právě hereckým výkonům.

Vedle tváří dobře známých z televize a filmu zaujmou i herci známí méně nebo téměř vůbec. Jim nejen velikostí svého partu kraluje Václav Neužil jako prosťáček, kterému nechybí suverenita a velikášská představa o vlastní budoucnosti restauratéra. Drzého floutka staví kromě jiného šaškováním připomínajícím místy mladého Oldřicha Kaisera, otravnými hláškami a intonací blba, který nechápe, ale tváří se, že rozumí celému světu.

Pozornost si zaslouží i Hynek Čermák v roli kuchaře s předsevzetím být lepším otcem a alespoň občas se pokeru vyhnout. Hercova fyziognomie vyhazovače spolu s kontrastní schopností zahrát (například očima) člověka citového, stejně jako určitá dávka nekonvenčního sex-appealu, ho předurčují k zajímavějším úlohám, než jsou hrubozrnní ranaři či vězňové, jaké mu nabízí například film.

Jaroslav Plesl, který na sebe upozornil v dejvickém Hamletovi nebo v Ondříčkově filmu Grandhotel (v obou případech mimochodem podal výborný výkon), má tentokrát jako syn majitele restaurace Carl méně výraznou a tudíž nevděčnou roli. Přes několik vypjatých situací zůstává ve stínu svých kolegů.

Hvězdychtivé publikum by možná mohlo čekat na příchod Ivana Trojana na scénu a jeho zapojení do hry. Jeho part ovšem co do rozsahu také ustupuje rolím jiných kolegů. Ash, jenž mezi sehranou skupinku vstoupí zvenčí, působí od počátku odlišně, tajemně a nevypočitatelně, u diváka tvoří napětí a vyvolává očekávání dalšího děje. Ještě výraznější posun postavy směrem k tajemnu a výlučnosti, který je možný, by už ale působil nevěrohodně. Jde koneckonců, jak divák pochopí, také o zoufalého hazardního hráče, třebaže na vyšší úrovni – finanční i hráčské. Trojan mu svou noblesně klidnou dikcí a jemnou pro ironii příznačnou intonací dodává na zábavnosti.

Lehce opelichaný playboy podle včerejší módy s ambicemi nejlepšího hráče se povedl Martinu Myšičkovi, i když je zřejmé, že mu k působivosti kromě pohrávání si s cigaretou a zapalovačem pomohl i kostým a maska s pejzami širšími, než je přehlédnutelné.

Kdo z herců v inscenaci Dealer's Choice předčí ostatní, je čistě na divákovi, protože, jak už bylo řečeno, přesvědčiví jsou všichni. Osobně jsem si na závěr jako to nejlepší nechala výkon Davida Novotného. Ten působí dojmem, že hraje tak snadno jako dýchá. V roli majitele restaurace – postaršího Stephena – je od začátku přirozený, ve výrazu úsporný a přesto výrazný. Jako jediný z personálu restaurace propadlého pokeru prosazuje kromě vášně i kázeň. Sebeovládání ztrácí až v momentě, kdy přestává jít o karty a ve hře je rodina – vztah se synem. Ostatně to je druhá, hlubší rovina příběhu – každý hráč má své soukromí, ať už jde o rodinu, plány do budoucna, sny. Se znalostí tohoto zázemí se pak karetní hra sama stává dramatem v dramatu, při němž se postupně ventilují všechny zpočátku skrývané pocity. Hře a vynikající inscenaci tak zejména v druhé půli nechybí napětí a spád, a to i v případě, že pokerový souboj sleduje nekarbaník.

Největším kladem inscenace ovšem zůstává běžně nevídaná souhra herců při zachování výjimečnosti každého z nich, a tím pádem také věrohodnost i zábavnost všech postav.

Patrick Marber: Dealer's Choice Překlad: Dana Hábová Režie: Jiří Pokorný Hrají: David Novotný, Václav Neužil, Ivan Trojan, Hynek Čermák, Martin Myšička a Jaroslav Plesl Dejvické divadlo v Praze Premiéra: 11. a 13. prosince 2010

  • Divadlo
  • Zpráva
  • Praha
  • recenze
  • premiéra
  • Dejvické divadlo