David Lynch a hudba. Zvukový labyrint velkého filmaře v Sedmém nebi Pavla Klusáka
„Film, to je zvuk i obraz – opravdu padesát na padesát,“ řekl filmař David Lynch. „Nevím, proč si někdo myslí něco jiného.” Dvoudílný portrét režiséra jako zvukového mága připomíná, že Lynch vždy používal hudbu a zvuk k vyprávění o čemsi neviditelném, co vyzařuje a zpívá zpoza viditelných věcí.
Dva hodinové pořady Pavla Klusáka komentují putování rozmanitou a podivuhodnou diskografií legendární přelomové osobnosti filmu a kultury posledních pěti dekád. David Lynch byl výrazným hudebním dramaturgem vlastních filmů, vybíral do nich významotvornou hudbu, ale také vytvářel vlastní – s dlouholetým blízkým skladatelem Angelem Badalamentim. V pořadu zní i hudba „skupiny” Thought Gang, kterou tvořili právě oni dva, nebo zpěvačka Julee Cruise, které Lynch a Badalamenti pomohli definovat její vlastní sound. Stala se předobrazem Laury Palmerové, klíčové postavy seriálu Městečko Twin Peaks.
V pořadu přijde řeč na pražskou zkušenost Lynche a spol., nahrávali hudbu ve zdejším studiu Fisyo už od Modrého sametu. Dotkneme se Lynchovy schopnosti vytvářet silné zvukové atmosféry, později je pro něj vytvářel šéf jeho studia Dean Hurley. První část dvojdílného portrétu se zaměřuje na hudbu a zvuk uvnitř filmů, druhá pak na sólové nahrávky Davida Lynche a jeho hudebních projektů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Woody Allen: Postava Kugelmasse. Smutná fraška končící výbuchem
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
