David Dorůžka: Autumn Tales
Kytarista a skladatel David Dorůžka přichází s novým albem téměř deset let od vzniku jeho předchozího autorského alba Silently Dawning, byť v mezidobí spolupracoval na desítkách projektů jiných umělců. Autumn Tales natočil v klasickém triovém obsazení s kontrabasistou Jiřím Slavíkem a bubeníkem Martinem Novákem. Křest alba se uskuteční 20. února v pražském klubu Jazz Dock.
Nahrávka obsahuje pět Dorůžkových nových skladeb doplněných skladbou Bohuslava Martinů ve vlastní úpravě, dále melodiemi vycházejícími z židovské písňové tvorby a dokonce i jedním meziválečným jazzovým šlágrem od Leopolda Korbaře. Dvěma skladbami přispěl také kontrabasista a skladatel Jiří Slavík.
David Dorůžka se na české jazzové scéně pohybuje již od svých čtrnácti let. Vystudoval skladbu a improvizaci na Berklee College of Music v Bostonu, během studia měl možnost studovat s hudebníky, jakými jsou Joe Lovano, Mick Goodrick, Brian Blade, Joshua Redman či Christian McBride. Dvě Dorůžkova vlastní alba získala cenu Anděl za jazzové album roku, tutéž cenu získalo v roce 2012 album Light Year, které Dorůžka vytvořil s kvintetem Inner Spaces. Dorůžka vystupoval na mnoha prestižních jazzových pódiích po celém světě a podílel se na mnoha nahrávkách. Spolupracoval s hudebníky, jakými jsou George Mraz, Chris Cheek, Iva Bittová, Jaromír Honzák, Aga Zaryan a další.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Vláček motoráček, Hm hm, ach ty jsi úžasná, Homeland Elegy, Sh’chav Beni (Lullaby).
Nejposlouchanější
-
Nebeský fotbal a Zastaveníčko. Dvě povídky G. B. Shawa
-
Rudolf Jaroslav Kronbauer: Hlídač Seehorn. Příběh o vyšetřování záhadné nehody vlaku
-
Michael Frayn: Kodaň. Frej, Galatíková a Rösner ve hře o vědě, přátelství a neurčitosti věcí
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.