Datování metodami dendrochronologie
Jedním z nejdůležitějších a často nejsložitějších problémů archeologů je určit absolutní stáří jejich nálezů. Pokud nalezený předmět či historická stavba obsahují dřevo, může při jeho datování posloužit věda zvaná dendrochronologie.
Japonští vědci uveřejnili v prestižním vědeckém týdeníku Nature studii radioaktivního uhlíku C14 v letokruzích dvou starých kryptomerií neboli japonských cedrů. Na základě svých měření dospěli k závěru, že před 1238 lety, v roce 774, došlo k prudkému nárůstu obsahu zmíněného izotopu uhlíku v zemské atmosféře. Zřejmě do ní tehdy pronikalo zvýšené množství vysoce energetických částic kosmického záření, které vyvolaly zvýšení hladiny zmíněného radioaktivního uhlíku C14. Ten se samozřejmě dá v letokruzích změřit.
Dá se však skutečně s takovou přesností určit doba vzniku letokruhu samého, a to tak daleko do minulosti? Na to se Jana Olivová zeptala Ing. Tomáše Kyncla, odborníka ve vědní disciplíně zvané dendrochronologie, která se zabývá právě určováním stáří dřevin.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.