Darwin

18. říjen 2005

Spisovatel Robert Wright, který napsal knihu o evoluční teorii, zmiňuje několik pozoruhodných momentů ze života tvůrce vývojové teorie Charlese Darwina. Jednou z nejlepších pasáží je ta, která hovoří o Darwinově váhání, zda se oženit.

Když se Charles Darwin v červenci 1838 rozhodoval, jestli vstoupit do manželského svazku, přistoupil k tomu skutečně vědecky. Vytvořil dokument, který sestával ze dvou sloupců. Nad jedním bylo napsáno "Ožeň se" a nad druhým "Nežeň se". Jaké tedy byly důvody pro svatbu? Darwin uvádí tyto: "Děti - dá-li Bůh. Stálá společnost a podpora ve stáří od osob, které neztratí zájem. Někdo, koho lze milovat a hrát si s ním." Potom Darwin připojil pozoruhodnou poznámku: "Rozhodně lepší než pes." Z knihy, kterou máme k dispozici, úplně nevyplývá, jestli má poznámkou o psu na mysli děti nebo manželku. Následující věty se však pravděpodobně týkají ženy. Darwin píše o výhodách manželství toto: "Domov a někdo, kdo se postará o dům. Kouzlo hudby a ženského povídání. To je dobré pro zdraví" - dodává k tomu. "Ale strašná ztráta času," připojuje. Tato poznámka je ještě ve sloupci, který měl být původně věnován výhodám manželství. Je tedy jasné, že se musí objevit i v druhé části textu, který popisuje výhody svobodného stavu.

Když se Darwin neožení, zůstane mu, cituji: "...svoboda chodit, kam se mu zlíbí, vybírat si společnost, nebo se jí vyhnout, konverzace s chytrými muži v klubech." Darwin konstatuje, že nebude muset na návštěvy příbuzných a přizpůsobovat se každé hlouposti. Nebude mít starost a výdaje na děti. Přijdou i hádky. Nebude si moci večer číst, dostaví se obezita a lenost. Problém večerního čtení by se zřejmě částečně vyřešil, protože Darwin zjišťuje, že jako ženatý by měl méně peněz na knihy. Tuší však, že už nikdy nepoletí balónem, nenaučí se francouzsky. Uzavřeme posledním citátem: "Můj bože, je nesnesitelné na to pomyslet, strávit celý život jako bezpohlavní včela."

Pokud někdo nezná Darwinův životopis, můžeme mu výsledek prozradit. Vědec na konec připsal citát, který zní skoro leninsky rozhodně: "Oženit se, oženit se, oženit se." Pokud někdo z těch, co to teď poslouchá, má podobné dilema, vzpomeňte si na slavného vědce. Na jeho příkladu sociobiologie ukazuje, že jistá předsvatební panika k lidské povaze - nebo aspoň mužské - patří, takže z toho není třeba dělat velkou vědu. "Hlavu vzhůru," říká sám sobě slavný vědec na konci svých zápisků. Ještě že naši předci už v podstatě všechno vyřešili.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio