Dánský Řád slona pro prezidenta Masaryka
Dánský král Frederik II. získal v roce 1560 panské sídlo Hillerødsholm a okolní pozemky. Nechal tu vybudovat novou královskou rezidenci, jež nese jeho jméno – Frederiksborg.
Frederikův syn Kristián IV. se roku 1600 rozhodl zámek přestavět v renesančním stylu, jak jej známe dnes. Je to jeden z nejlepších příkladů severské renesance. V první polovině 19. století se dánští panovníci snažili přeměnit Frederiksborg na moderní sídlo, například nechali ve velkých sálech zřídit mnoho krbů a kamen. A právě jeden z krbů se stal pravděpodobně příčinou požáru, který v zámku vypukl v noci z 16. na 17. prosinec 1859. Oheň zničil většinu zámeckých interiérů. Zámek byl sice rekonstruován, ale královská rodina se rozhodla jej nadále nevyužívat. Díky štědrosti zakladatele pivovaru Carlsberg Jacoba Christiana Jacobsena tu mohlo být v roce 1878 otevřeno Muzeum národní historie.
V této souvislosti stojí zato připomenout slova Karla Čapka z jeho Cesty na sever: „To všechno je z piva. Je tady totiž veliký carlsbergský pivovar, z něhož většina výnosu plyne do slavného carlsbergského fondu na podporu věd a umění. Bože, kdybychom u nás pili ve prospěch umění, to by bylo soch a obrazů!“ I když Karel Čapek takto psal o kodaňské galerii Ny Carlsberg Glyptotek, platí beze zbytku i pro zámek Frederiksborg a tamní muzeum.
Po ničivém požáru zůstala téměř neporušená zámecká kaple. V letech 1660 až 1848 byla místem korunovace dánských králů. Od roku 1693 se zde udělují nejvyšší dánská vyznamenání – Řády slona a Řády Dannebrogu. Na masivních sloupech galerií, obklopujících kapli, visí erby a znaky jejich někdejších i současných držitelů. Krom desítek znaků hlav pomazaných tu najdeme také dvě slova v češtině: „Pravda vítězí“. Toto motto nelze přehlédnout ve znaku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ten tvoří dva lvi držící velký znak Republiky Československé. Na okrajích znaku pak ještě můžeme číst datum 24. únor 1925, tedy den, kdy bylo rozhodnuto o propůjčení Řádu slona našemu prezidentovi.
„Byl jsem velmi dojat i překvapen tím, že panovník můj panu presidentovi tento řád udělil. Nositeli řádu tohoto jest několik velmi málo panovníků a vynikajících osob. Svědčí to o sympathiích, které panovník můj pro pana presidenta chová,“ zaznamenal 4. března 1925 slova dánského vyslance ministerský rada Dr. Guth-Jarkovský. „Ve formálním směru prosím o dvojí věc,“ uvedl tedy rovněž vyslanec. „1/ Aby kancelář presidentova nám zaslala zvláštní prohlášení, dle něhož zavazuje se, že řád v případě úmrtí páně presidentově bude vyslanectví našemu vrácen. 2/ Aby nám zaslán byl v barvách provedený znak páně presidentův i s mottem.“
Řád předal vyslanec během slavnostní audience na Pražském hradě v den Masarykových 75. narozenin, tedy 7. března 1925. Tomáš Garrigue Masaryk je zatím jediným Čechem, jemuž byl řád propůjčen. K dalším „nekorunovaným“ hlavám, které řád dostaly, patří například Winston Churchill, polní maršál Bernard Montgomery či fyzik Niels Bohr.
Frederiksborg SlotDK-3400 HillerødDanmark
Zámek je otevřen každý den od 10 do 17 hodin (duben– říjen) a od 11 do 15 hodin (listopad–březen).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.