Proč pořád potřebujeme Kurta. Poslouchejte podcast Cobain o smrti ikony a nesmrtelnosti Nirvany

Byl Cobain reprezentantem generace X? A proč u ní sociologové psali o pesimismu a cynismu? Příběh Nirvany je cenný i střetem nezávislé scény s globálním gramoprůmyslem, tedy něčím, co bylo silnou součástí Cobainova trápení a sebedestruktivních nálad. Viděno z druhé strany, na grungi a Nirvaně se showbyznys lépe naučil přijmout rebelství, přeměnit ho ve zboží a učinit ho součástí konzumentské společnosti.

O vzniku seriálu Pavel Klusák říká: „Hlavním důvodem, proč vyprávět o smrti a nesmrtelnosti Kurta Cobaina, je pro mě fakt, že lidé z různých generací jsou Nirvanou vzrušení i po třiceti letech od jejího konce. Co by za to jiní popkulturní autoři dali! Hovory, které jsem o Nirvaně absolvoval, byly vždycky dotknuté něčím z hloubi. Mluvil jsem s teenagery, kterým Nirvana pomáhá saturovat emoce. Řada příslušníků generace X mi vyprávěla o svém šoku, když tehdy ve zprávách oznámili Kurtovu smrt. Jedni si přesně vybavují, že to bylo při čekání na další díl Lynchova Městečka Twin Peaks, jiným se zase do mysli vpálilo dilema, zda vstupenku na – nikdy neuskutečněný – pražský koncert vrátit, nebo zda si ji nechat na památku.“

Dave Grohl, Kurt Cobain a Krist Novoselic během rozhovoru o evropském vydání alba Nirvany Nevermind u Geffen Records|foto:Profimedia

„Na seriálu se, myslím, odráží i moje zaujetí pro různorodá, navzájem kontrastní témata,“ dodává Klusák. „Proto jednou prozkoumáváme dějiny heroinu, který si od Cobaina a Courtney Love těžko můžeme odmyslet, a podruhé rekapitulujeme Kurtův seznam oblíbených knih od Süskindova Parfému až po feministické manifesty.“ O dobové scéně ženského punku, tedy hnutí riot grrrlz, v podcastu hovoří akademička a rockerka Pavla Jonssonová, členka kapely Zuby nehty.

Je tragikomické, že smrt titulního hrdiny přichází v předposledním dílu. Úplný závěr podcastu se věnuje dalšímu z přesahových témat: posmrtnému byznysu s dílem a osobností popkulturních legend.