Co se nevešlo do Audiodějin jazzu

03042660.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03042660.jpeg
0:00
/
0:00

Jazz měl v časech svého vzniku obrovské štěstí. Organicky totiž spojoval hudební prvky celé řady jinak velmi odlišných kultur; to mu později zajistilo poměrně příznivé přijetí ve všemožných částech světa.

Audiodějiny jazzu vysíláme vždy první dva pátky v měsíci v pořadu Jazzofon od 9:00. Zobrazit všechny díly.

Navíc ovšem zásadním způsobem přispělo několik okolností, které se skoro zázrakem udály ve shodné době:

1. Vynález záznamu zvuku. Byla to právě gramofonová deska, která umožnila šíření hudby, tedy i jazzu, kamkoli.2. Masový rozvoj rychlé dopravy, hlavně železnice, ale i říční a zaoceánské parníky.3. Rozhlasové vysílání, které brzy objevilo své zprvu netušené možnosti a sílu.4. Architektura, která umožnila výstavbu obrovských staveb, hlavně hotelů, pro taneční hudbu a jazz. Hotely byly v oné éře nesmírně důležitým odbytištěm jazzu.5. Výrazné zlepšení sociálních poměrů americké společnosti.

V průběhu uplynulých měsíců, kdy jsme publikovali jednotlivé kapitoly, posluchači posílali dotazy, které by se daly shrnout do několika dalších obecně platných témat dějin klasického jazzu:

Mnohé překvapilo, že velké orchestry byly poměrně běžné už v raných 20. letech. Ano, souvisí to právě s rozvojem gigantických hotelů a výletních center. Jednoduše řečeno, v době, kdy ještě neexistovaly mikrofony a zesilovací aparatury, nemohla hrát v tanečním sále pro 1000 lidí kapela čítající pouze 5 až 7 hudebníků.

Dále. Jak je možné, že některé klavírní nahrávky už třeba z 10. a 20. let jsou technicky naprosto dokonalé? Tady pozor, nebyly to akustické nahrávky na desky, ale záznamy, obvykle, na papírový pás pro mechanická piana, tzv. pianoly. Těchto pásů se dochovaly tisíce a mnohé byly přehrány současnými digitálními zařízeními na různé zvukové nosiče.V pořadu si můžeme připomenout i náhodně vzniklé stereofonní nahrávky ze třicátých let. Nebo sedmiminutové snímky z 20. let apod.

A v neposlední řadě je důležité, že Amerika (USA) je nesmírně rozsáhlé území a má tedy i obrovský trh. Ono totiž vždy šlo vlastně hlavně o peníze. Producenti gramofonových desek chtěli své desky prodávat a volili tedy úspěšné žánry a interprety. Kdoví, jak by to s jazzem dopadlo, kdyby ony legendární nahrávky Original Dixieland Jazz Bandu z roku 1917 byly obchodním propadákem.

Joplinova skladba Entertainer hraná pianolou: