Co máme hledat na exoplanetách?
Astronomové nacházejí ve vesmíru stovky planet obíhajících cizí hvězdy – jak se ale mohou dozvědět něco bližšího o jejich chemickém složení – a co hledat, když chtějí najít stopy života?
Když chtějí astronomové najít život jinde ve vesmíru, jednou z mála možností, které dnes mají, je zkoumat chemické látky, které se na jiných planetách nacházejí, metodami tzv. spektroskopie neboli analýzy světla z těchto objektů. I tak je ale problém, co může skutečně spolehlivě prozradit přítomnost života.
Z údajů z družice Kepler, která pátrala po planetách mimo naši Sluneční soustavu, vědci vyvodili, že v naší Galaxii mohou kolem jiných hvězd obíhat miliardy planet, jejichž velikost je srovnatelná se Zemí a které se nacházejí v zóně, kde se může vyskytovat voda v kapalném skupenství.
Mají tedy teplotu příhodnou pro život v nám známě podobě. Metod, jak se o nich dozvědět víc, však zatím vědci nemají mnoho. Hlavním nástrojem zkoumání je pro ně spektroskopie, tedy – velmi zjednodušeně řečeno – analýza světla rozloženého na jeho spektrum.
Dá se předpokládat, že mezi exoplanetami bude i nějaká, která bude mít atmosféru podobnou zemské? Ta je totiž velmi výjimečná, protože její složení ovlivnily i živé organismy.
Nejposlouchanější
-
Osudy Miloně Čepelky. Rozhlasové vzpomínání herce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana
-
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. Příběh malého pikolíka, který jde za svým snem
-
Jack Black: Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí
-
Francis Scott Fitzgerald: Ztracené desetiletí, Díky za ten oheň, Směnka a další povídky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.