Co Čech, to sběratel? O vášni, investici i diagnóze v jednom

Zdeněk Flum, sběratel odznaků
Zdeněk Flum, sběratel odznaků

Jsou Češi národem sběratelů? A pokud ano, zaměřují se spíše na kuriozity, nebo sbírají s ekonomickou rozvahou? Mimochodem, každé tři roky se udílí cena za Podivuhodnou sbírku. A tu naposledy získal tuzemský sběratel zipů.

Podle listu The Guardian třetina Britů něco sbírá. Jak jsou na tom Češi? Podle Jindřicha Jiráska, organizátora veletrhu Sběratel a šéfredaktora webu Sběratel.info. Češi určitě sbírají víc: „Jenom si vzpomeňme na šílenství poté, co Česká národní banka vydala pamětní dvacetikorunové mince. Češi sbírají a sbírat budou.“ A co sbírají? Převažují známky, mince, bankovky a pohlednice. V závěsu je výtvarné umění a starožitnosti. Podle Jiráska je české sběratelství zejména doménou mužů, ale ženy je třeba aktivně podporovat. „Sbírají hodně pohlednice, minerály nebo třeba kuriozity jako cukříky. Pokud ale v domácnosti sbírají oba dva, často to vztahy jenom utuží,“ láká Jirásek.

Cizelováním k vytváření kontextů

Patrik Šimon se věnuje sběru umění profesionálně. Pro něj je sbírání vášní: „Stále vás to nutí kolekci profilovat, upravovat, cizelovat sbírky. Zápasí ve vás duchovní a materiální energie. Je to vážně opojná činnost.“

Sběratelé v ArtCafé s moderátorem Tomášem Novotným (zleva Martin Pros, Jindřich Jirásek, Patrik Šimon a Tomáš Novotný).

K profilaci sbírky se postupně propracoval i Martin Pros z Klubu sběratelů autogramů. V sedmnácti letech začal sbírat podpisy slavných osobností, postupně svou kolekci zaměřil na přelom 19. a 20. století a na rukopisy. Šimon tento osobní vývoj potvrzuje: „Když jste mladý, tak máte pocit, že toho musíte hodně získat. Později se zbavujete, čistíte svou sbírku a vytváříte kontexty.“

Specifické vlastnosti sběratelů

Všichni tři hosté se shodují, že při sbírání je nutná trpělivost – jak při objevování nových předmětů do sbírky, tak při čekání na její zhodnocení. U sběratelů umění je klíčovým faktorem být o kus dál než ostatní a také dokázat odhadnout, který ze začínajících umělců má potenciál. Ke sběratelství patří i znalectví, jehož ovládnutí brání tomu, abyste do sbírky přinesli falza. U autogramů se například hodnotí i dokument, na kterém se podpis objevil. Podepsané listiny a smlouvy mají pro sběratele vyšší hodnotu, protože je u nich jistota, že se nejedná o padělek.

Veletrh, nebo aukční síň?

Současné sběratelství je ovlivněno také internetem. Směna se přesouvá na digitální aukce a aukční portály. Nově se tak i veřejně stanovují a zveřejňují ceny směňovaných předmětů, které dříve bývaly součástí bilaterálních dohod. V aukčních sítích však není sociální prostředí tak přátelské jako na veletrzích nebo burzách.

Petr Kumpfe sbírá autíčka více než třicet let, svou bohatou sbírku věnoval Technickému muzeu v Liberci

Zájemci tam totiž přicházejí s jediným cílem – dražený předmět získat. „V aukci také můžete objevit skvělá díla od umělců, kterých si veřejnost nevšímá, nebo se zatím tolik neproslavili. Zhodnocení takových děl ale přichází až po 10-20 letech,“ doplňuje Patrik Šimon. Na veletrzích a burzách máte podle Jindřicha Jiráska větší šanci nalézt raritu nebo nějaký zapomenutý umělecký kus. Ke sbírání ovšem patří sociální kontakt a proto si Martin Pros myslí, že sběratelé se budou i nadále potkávat osobně, aby se svými kolekcemi navzájem pochlubili. A jak na závěr připomíná Jirásek, pokud tápete s výběrem vánočních dárků pro své blízké, vězte, že sběratelům se úžasně kupují dárky!

Poslechněte si celé ArtCafé včetně hudebního výběru, který připravil Michal Pařízek.

Spustit audio

Související