Chemie a malířství. Co mají společného?
Chemikové nevytvářejí jen nové materiály, léky nebo čisticí prostředky, chemie také pomáhá určovat a zachraňovat umělecká díla.
Přesně poznat složení barevných vrstev obrazu, aby bylo možné zvolit co nejlepší postup při restaurování malířského díla, určit co nejpřesněji jeho stáří a místo původu, případně rozpoznat, zda jde o originál, přiznanou kopii nebo falzifikát – v tom všem pomáhá anorganická i organická chemie.
Vědci přitom využívají takové metody, jako je optická mikroskopie nebo elektronová mikroskopie s prvkovou mikroanalýzou, která umožňuje i ze vzorku velkého asi jako zrnko máku určit prvkové složení, o jaký pigment jde nebo jaké má typické příměsi.
Ještě přesnější informace pak poskytne rentgenová prášková mikrodifrakce, která ukáže, jaké konkrétně jsou v daném vzorku krystalické látky.
Všemi těmito postupy se zabývá doktorka Silvie Švarcová a její kolegové z Ústavu anorganické chemie Akademie věd a Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl. Jana Olivová ji požádala o popis některého z případů, který takto řešili.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka