Cesty a křižovatky Světly Mathauserové
Nedokončené vzpomínky vysokoškolské profesorky Karlovy univerzity zachycují léta dětství, která strávila za první republiky na Podkarpatské Rusi, dobu dospívání prožitou za války na Moravě a období poválečných zvratů.
Desetidílné vzpomínky poslouchejte na Vltavě od 14. prosince 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Ve svých nedokončených pamětech zanechala vysokoškolská profesorka Světla Mathauserová (1924-2006) cennou výpověď o sobě i o své době. Vzpomínky pozdější překladatelky, literární historičky, vědecké pracovnice a pedagožky, působící na Katedře rusistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se začínají odvíjet na rodné Podkarpatské Rusi, kam její otec, vlastenecky oddaný mladé Československé republice, nastoupil jako státní zaměstnanec lesní správy.
Její návraty do šťastného dětství se prolínají s barvitým líčením tamní nedotčené krajiny i obrazy nelehkého života venkovských obyvatel, kteří navzdory své pestré národnostní odlišnosti žijí bezkonfliktně až do začátku druhé světové války. Když po mnichovské dohodě musela autorka jako začínající gymnazistka opustit s rodinou Podkarpatskou Rus, soustředí se ve svém vypravování na vykreslení protektorátní atmosféry, která ovlivňovala i chování lidí v moravské obci nedaleko Prostějova, kde po přestěhování žila, a jako jedna z totálně nasazených nedočkavě očekávala konec války.
Memoáry Světlany Mathauserové zachycují i euforii poválečné doby, kdy zahájila studium na pražské filozofické fakultě, a zobrazují změnu ve společnosti po nástupu komunistické ideologie po únorovém převratu 1948.
Osobní vzpomínky, prokládané kulturně historickými komentáři, jsou pevně zasazené do společenských a politických souvislostí, a tak výstižně charakterizují proměňující se atmosféru zobrazovaných období.
Čte: Ivana Valešová
Autorka: Světla Mathauserová Připravil: Ivan NěmecRežie: Hana Mikolášková
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Akce Chroust: Allen Ginsberg a StB. Ztracený deník krále Majálesu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.