Cesta mezi řádky aneb Literatura jako road radio

Cesta mezi řádky aneb Literatura jako road radio. Připravil Ondřej Šálek

17. duben 2018

Největší audioportál na českém internetu

Michal Havran | Foto: David Konečný

Cesta mezi řádky aneb Literatura jako road radio. Připravil Ondřej Šálek (7. díl z 10)

Radiodokument vystavěný ze všední poezie ulice a zvuků jednotlivých měst rezonuje s literaturou obou autorů. Silvestr Lavrik – sošný idol slovenské literatury, který se vždy rád obracel k obyčejnému slovenskému člověku. A gruzínský bard Rezo Thabukašvili – bývalý voják a současný bohém, své povídky věnoval těm obyčejným lidem ze dna. Připravil Ondřej Šálek.

Obyčejný člověk. Skloňujeme ho, hledáme ho, vydáváme se za něj. Stal se nedocenitelnou politickou komoditou i hromosvodem společenských frustrací. Na půdorysech obyčejného člověka stavíme dějiny a vykládáme historické karamboly. Obyčejný člověk se tak stal, a to nejen v literatuře, křišťálovou koulí, která nám s přesností freudiánské analýzy dává vhled do nitra společnosti. Kým je však obyčejný člověk, co má s námi společného, jaký je jeho zvuk či jeho literatura?

Silvestr Lavrik

Ještě před natáčením jsem chtěl výsledný dokument opřít o obyčejnou poezii ulice – ať už literaturu běžného života či zvuky jednotlivých měst. Zpřítomnit neviditelné literáty/ky v každém v nás. Až v Brně – zahajovací štaci celé tour – jsem však pochopil, jak dobře zvolená linka rezonuje se samotnými protagonisty. Silvestr Lavrik – sošný idol slovenské literatury – se vždy rád obracel k obyčejnému slovenskému člověku, hnípal se v jeho strachu i ideálech. Zato gruzínský bard Rezo Thabukašvili – bývalý voják a současný bohém – své povídky věnoval těm obyčejným lidem ze dna. Pozoroval je bez soucitu a jako rovný s rovným.

Rezo Tabukashvili

Po sedm dní jsem tak hledal nejen to, co by se dalo nazvat esencí obyčejného slovanství, ale i neviditelnou krásu všednosti. Zvuky měst a míst se tak staly unikátní zvukovou stopou, kdy tóny tramvají se proměnily při každém překročení hranic. Stejně tak jako každé místo má svůj nezaměnitelná zvuk, tak i ta slovanská duše se roztříštila v mých představách na milion jednotlivých atomů. Nabraly detailní obrysy, charaktery i vlastní vášně. Pochopil jsem, že obyčejný člověk existuje jen v naší touze po jednoduchém a obyčejném světě.

autor: Ondřej Šálek