Český Hendrix zůstal máničkou navzdory létům i poměrům

Neuplyne snad rok, aby se na pultech knihkupectví neobjevily nové knižně vydané vzpomínky některého z představitelů československého undergroundu či alternativní kultury. Loni to byl kupříkladu titul Příliš pozdě zemřít mladý od Ivo Pospíšila, letos se mezi autory podobné memoárové literatury zařadil Vladimír Smetana přezdívaný Hendrix. Jeho knihu společně s Martinem Machovcem edičně připravil a ve svém nakladatelství vydal Jiří Fiedor.

Útržky osudu stmelené celoživotním postojemSvazek je to vskutku pestrý a oku lahodící – pod výraznou obálkou nalezneme vedle mnoha archivních fotografií nadmíru vzdušně a větším písmem vysázenou čtveřici Smetanových textů z let 1985 až 2014, kterou doplňuje autorův rozhovor s Fiedorem z loňského prosince a Machovcův krátký, leč zasvěcený doslov. Hned tři z kvarteta memoárových příspěvků byly ovšem již dříve publikovány a skutečnou premiéru si zde odbývá pouze text Komuna na Seebergu, věnovaný několikaměsíčnímu fungování jednoho bezmála utopického společenství v roce 1973. Opakování je ostatně pro přítomnou knihu dosti příznačné – na mnohá fakta i leckteré historky tu čtenář narazí vícekrát, což se dá snadno pochopit u textů vznikajících napříč několika desetiletími, o něco méně už v případě aktuálně vedeného rozhovoru s nakladatelem, potažmo editorem knihy.

Vladimír Hendrix Smetana: Od dospívání k dozpívání |foto: Nakladatelství Pulchra

Pořadí Smetanových textů nevychází z doby jejich vzniku, ale řídí se chronologií popisovaných etap autorova života. Předmětem nejobsáhlejšího a také nejsouvislejšího vyprávění se stává Hendrixovo dospívání na přelomu 60. a 70. let, kdy se začíná více zajímat o alternativní kulturu, navazuje první – nezřídka celoživotní – přátelství s podobně orientovanými jedinci a posléze se sám zapojuje do různorodých aktivit formujícího se undergroundu. Vratislav Quido Machulka, Ivan Hejniš, Milan Koch, Pavel Zajíček, Ivan Martin Jirous – to jsou jen některá z dlouhé řady jmen v knize defilujících a často již bohužel zesnulých hudebníků, básníků a dalších „androšů“ a „mániček“, které zapálený vyznavač svobody Hendrix označuje za svou velkou rodinu.

Svobodný život na cestě (a) s hudbouTěžištěm autorových vzpomínek i jeho vlastního působení na alternativní kulturní scéně je pochopitelně Smetanovo angažmá v několika undergroundových hudebních uskupeních. Převážně ve funkci bedňáka neboli rekvizitáře se podílel na vystoupeních dnes již legendárních skupin The Primitives Group a DG 307 a přátelské vazby jej pojily rovněž se členy Aktualu, Umělé hmoty nebo The Plastic People of the Universe. Poutavým pandánem k zevrubnému vylíčení Smetanova mladického sestupu do „podzemí“ jsou texty popisující dvě autorovy barvité životní epizody z let pozdějších. Komuna na Seebergu zachycuje takřka idylické soužití nevelkého společenství mániček na hradě Ostroh v západních Čechách, které bohužel nemělo dlouhého trvání. Ryze undergroundové dobrodružství pak líčí text Na cestě do Londýna, zachycující dobrodružnou cestu Hendrixe a jeho přátel na Západ krátce po pádu železné opony.

Čtěte také: Hoši se starali hlavně o umění, ideje a pivo, na vše ostatní byl Ivo

Vladimír Hendrix Smetana nepatří k nejznámějším tvářím undergroundu, ať už předrevolučního nebo toho současného, který k jeho vlastnímu údivu nezanikl, ba naopak vzkvétá. Jeho kniha však právě díky tomu i zásluhou celé řady dalších aspektů představuje v kontextu příslušné memoárové literatury hlas poměrně ojedinělý a nesporně zajímavý. Jak podotýká Martin Machovec, Smetana je bytostný vypravěč a svým vzpomínkám dokázal vtisknout příhodnou písemnou formu, vyznačující se osobitým jazykem i stylem. Na rozdíl od mnoha jeho souputníků se mu také podařilo vyvarovat přílišného exhibicionismu i nedostatku sebereflexe. A přestože Smetana nikdy neměl literární ambice, jeho texty slibují navýsost autentickou a poutavou četbu. Kniha Od dospívání k dozpívání může některým současníkům připomínat zprávu o dávno zaniklém světě, ale třiašedesátiletý Hendrix je nejlepším důkazem toho, že duch šedesátých let žije dál, jeho divoká dítka chodí mezi námi a rozhodně mají co vyprávět…