Česká centra jsou nezbytně nutná, jinak ve světě česká kultura nemá šanci
To sice Monika Koblerová, host Telefonotéky, pověřená generální ředitelka Českých center, neřekla, ale z rozhovoru to vyplynulo.
Jsou všude po Evropě a také v USA, Japonsku a Jižní Koreji. A většinou pracují velmi dobře. "V Soulu máme doslova jednoho a půl člověka, a přesto se tam začínáme prosazovat, vždycky to záleží na konkrétním pracovníkovi," říká mj. Monika Koblerová.
Sama má dlouholeté zkušenosti jako ředitelka Českého centra v New Yorku. Městě se snad největší koncentrací kultury - a špičkové kultury - na světě. "Jediná šance byla proniknout do tamních sálů, kam jsou lidi zvyklí chodit a kde na vás přijdou, protože dramaturgii toho místa věří."
Monice Koblerové se to dařilo, pořádala pravidelné streetparty k výročí založení Československa, uspořádala prestižní módní přehlídku, kde se objevila tehdy i čerstvá Miss World Taťána Kuchařová. Představili Zlín a s ním i Baťu. "A taky dorazila bývalá manželka prezidenta Trumpa Ivanka, zlínská rodačka. A pomohla i finančním darem."
Jak fungují Česká centra, kdo má šanci vyjet na jejich akce do světa? Jaká je spolupráce s ostatními centry zemí EU? A jaké jsou naše šance v USA? O tom všem a řadě dalších témat jsme mluvili s Monikou Koblerovou, výraznou osobností Českých center. A také zakladatelkou charitativní organizace na podporu nemocných rakovinou prsu.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.