Carlos Fuentes: Don Quijote a don Juan. Co mají společného Rytíř smutné postavy a Sevillský svůdce?
Největší postavy španělského písemnictví účtují s feudálním světem a připravují nástup modernity. Zamyšlení proslulého mexického esejisty a romanopisce uvádíme u příležitosti vrcholícího španělského předsednictví Rady Evropy jen pár dní po Dni Hispanity, svátku, kterým se 12. 10. ve Španělsku připomíná objevení Ameriky. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Až v roce 2017 vyšel z pozůstalosti Carlose Fuentese soubor textů věnovaných osobnosti a dílu Luise Buñuela, proslulého surrealistického filmaře mexičanova přítele. Zamýšlená esejistická kniha, která v rukopise nese název Luis Buñuel aneb Pohled medúzy, se do značné míry opírá o rozhovory a korespondenci obou umělců.
Fuentesovy úvahy o filmech jako Zlatý věk nebo Andaluský pes a citáty z dobového tisku či literatury doplňují zde výroky samotného filmaře, cenné o to víc, čím blíže mu Fuentes stál. Kromě toho se mexický spisovatel pouští také do rozsáhlých úvah o Španělsku a jeho umění. Pro rozhlas jsme tentokrát vybrali zamyšlení nad dvěma ústředními postavami španělského písemnictví.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
