Být svědkem historických okamžiků, to není malá věc
Výhled z Hradčan je název výboru z textů německo-židovské spisovatelky, herečky a redaktorky zahraničního vysílání Československého rozhlasu – Heleny Tomanové-Weisové. Autorka narozená roku 1912 vzpomíná na Prahu dávno zmizelou, na rodinu, čas radosti i tragiku dvou totalitních režimů.
„Ano, jsem Pražanka, to vím naprosto jistě. Narodila jsem se v Praze, ve městě s kamenným mostem nad Vltavou, ve městě, které důvěrně znám. Věřím, že i města mají paměť. Kulatý plácek v Riegrových sadech, obehnaný křovím a dnes už vzrostlými stromy, si nás jistě pamatuje. Kdysi patřil holčičkám, jež si tam hrály s míčem nebo na honěnou.“ Tak objasňuje autorka své sepětí s místem.
Herečka, redaktorka, spisovatelkaVystudovala Státní konzervatoř, hrála především na scéně Nového německého divadla v Praze. Její první manžel byl divadelní režisér a společně dokonce uvažovali o založení vlastního divadla. Jenže přišla okupace a Otto Waldmann byl v roce 1941 popraven. „Pán v civilu se mě ptal, zdali tady bydlel můj manžel, zdali jsem byla jeho legitimní manželkou, a přál si nahlédnout do našeho oddacího listu. Pak mě stroze informoval, že můj manžel byl popraven a že minení dovoleno nosit smutek a disponovat majetkem svého manžela.“
Divadlo, film, rozhlasOd roku 1948 působila Helena Tomanová-Weisová v Divadle státního filmu, a také v zájezdovém Vesnickém divadle. Roku 1951 se podruhé vdala, manžel Mikuláš Weis byl důstojník západní armády, bojoval u Tobrúku. Tehdejší zřízení jej proto perzekvovalo, byl vězněn v Jáchymově. Oporou se v té době stala rozhlasová práce, dvacet let pracovala Helena Tomanová-Weisová v rakouské sekci Zahraničního vysílání Československého rozhlasu. „V roce 1946 se naší ulici vrátilo jméno maršála Foche, tenkrát již neaktuálního, a jak se ulice jmenovala potom, asi každý snadno uhodne: Stalinova. Až dolů k Václavskému náměstí se po ní při oslavách Říjnové revoluce a Prvního máje valily průvody plné vljek.“
Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila do pražské německé rodiny, její matka pocházela z francouzské části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová redaktorka, novinářka, překladatelka a spisovatelka vyrůstala a žila v těsném kontaktu s německou menšinou a stýkala se s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem, E. E. Kischem, Oskarem Baumem aj. V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní vydání její vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen in Prag.
