Budoucnost nevzniká jen tak, ale vytváříme ji my, zaznívá z uměleckého i pedagogického světa
Jaké dovednosti budou třeba v budoucnosti, tedy ve světě, který neznáme? O tom diskutují v ArtCafé kurátoři Univerzity praxí pro budoucnost i výzkumnice Laura Henderson.
Poslechněte si ArtCafé s výběrem hudby Elišky Vidomus a anketou mezi dětmi a studenty, kterých jsme se ptali, co je podle nich důležité učit se pro budoucnost. Záznam celého pořadu najdete v audiu na konci článku.
V pátek 25. června začíná ve studiu ALTA v prostorách pražské Invalidovny Univerzita praxí pro budoucnost, do které se během tří dnů zapojí téměř třicítka umělkyň a umělců. Kurátoři akce, Magdalena Jadwiga Härtelová a Petr Dlouhý, v ArtCafé popsali, že nepůjde o klasický formát vzdělávací akce. Místo toho přináší kritický pohled na stávající vzdělávací systém a snaží se objevovat alternativy, jak se můžeme učit pro budoucnost, pro svět, který nastane, či lépe řečeno: pro svět, který chceme mít. Kurátoři si spolu s účastníky vysnívají možnosti vzdělávání, kde je důležitá zkušenost každého jednotlivce, vytváření podpůrných sítí nebo participace. Představují si školy, kde není potřeba kanonizovat a kde mizí napětí mezi rolí učitele a rolí žáka. Magdalena Jadwiga Härtelová dodala, že právě společné hledání vytváří naši budoucnost.
Jde nám o přehodnocení kvality vědomostí.
Petr Dlouhý
Na akci je vstup zdarma. Návštěvníci mohou volně přicházet a dle aktuálního naladění se účastnit jednotlivých setkání. Mezi zapojenými umělci je například malíř Matyáš Grimmich, který byl také hostem ArtCafé a který společně s Transfer Kolektivem představí experimentální podoby komunikace podobné telepatii. Do programu se zapojila i Tamara Moyzes, která se bude věnovat otázce, zda má umělecký aktivismus potenciál vést ke společenským změnám. Součástí programu je například Anna Chrtková, Husam Abed, Markéta Stránská, Nicole Nigro a další.
Co je futures education ?
Laura Henderson se jako výzkumnice Centra pro otázky životního prostředí zabývá konceptem futures education neboli myšlením budoucnosti. „Přemýšlení o budoucnosti nám nabízí příležitost přemýšlet nejen o dovednostech, které by naši žáci měli mít, až opustí školu, ale také o tom, proč tyto dovednosti potřebují – jakou společnost budou díky těmto dovednostem vytvářet,“ popisuje Henderson, která se mimo výzkum věnuje také arteterapii, je partnerem platformy uMĚNÍM.
K rozvoji představivosti potřebujeme nestrukturovaný čas, svobodu tvořit bez předem definovaných očekávání a bez strachu z hodnocení a také nepřítomnost stresu.
Laura Henderson
Koncept futures education aktivně rozvíjejí například ve Finsku, na Novém Zélandu či na Tchaj-wanu. Henderson v rozhovoru zmínila také příklady z české praxe, které shrnuje v metodické příručce k projektu Vzdělávání pro budoucnost, která vznikla ve spolupráci se Společností pro kreativitu ve vzdělávání. Zároveň podotkla: „Naše osnovy ještě pořád v mnoha ohledech vycházejí ze stavu společnosti před 100 lety, kdy byla fakta nezbytná pro ekonomický rozvoj průmyslové společnosti.“ Přesto Laura Henderson vidí i v českém vzdělávacím systému naději a je podle ní potřeba, abychom mladé lidi i děti podporovali v představování si a vytváření budoucnosti, kterou chtějí.
Hudbu vybrala: Eliška Vidomus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


Tajný deník čínské císařovny
Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.