Brahms a Dvořák v podání Vídeňských filharmoniků, Igora Levita a Jakuba Hrůši na festivalu Dvořákova Praha
Vídeňští filharmonikové, které většina z nás zná spíše z lehčího novoročního repertoáru a v kulisách Zlatého sálu vídeňského Musikvereinu, vystoupili ve středu na prknech Dvořákovy síně pražského Rudolfina, aby přednesli dva majestátní opusy úzce spřízněných klasiků druhé půle 19. století.
V Brahmsově čtyřvětém Koncertu pro klavír a orchestr č. 2 B dur spojili síly s rusko-německým pianistou Igorem Levitem, který je znám nejen svou brilantní, leč neortodoxní nástrojovou virtuozitou, ale také společensko-politický aktivismus. V druhé půli koncertu pak zazněla Dvořákova Symfonie č. 8 G dur „Anglická“, kterou velký dvořákovský odborník a milovník Jarmil Burghauser nazval „díkuvzdáním za krásné dary života, přírody i lidského společenství“.
PROGRAM
Johannes Brahms: Klavírní koncert č. 2 B dur op. 83
Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur op. 88 „Anglická“
Uvádí Martina Kolajová.
Dvořákova Osmá je ovšem anglická jen podle přízviska, jež se vztahuje k faktu, že její partitura vyšla poprvé u anglické firmy Novello (nikoli u „dvorního“ Dvořákova nakladatele Fritze Simrocka). Hudebními kvalitami je to ovšem dílo ryze české. Zárukou toho pravého českého ducha, ale také nejvyššího uměleckého standardu a zážitku zcela mimořádného byl dirigent večera Jakub Hrůša.
Čtěte také
„Provádět ten nejlepší repertoár, s těmi nejlepšími interprety, tím nejlepším možným způsobem.“ Na této maximě postavil roku 1842 nově vznikající orchestr jeden z jeho zakladatelů, skladatel a dirigent Otto Nicolai. A v DNA Vídeňských filharmoniků je tato zásada vepsána dodnes. Orchestr je ceněn pro nezaměnitelný „vídeňský zvuk“ (kulatý, vřelý, spíše tmavšího zbarvení), jedinečně nuancované interpretační umění předávané z generace na generaci i nesrovnatelné zkušenosti a flexibilitu, kterou všem hráčům propůjčuje současné angažmá v orchestru Vídeňské státní opery.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
