Boris Vian: Pěna dní
Možná nejpůsobivější román o lásce, jaký byl kdy napsán. Svět hrdinů Vianova svébytného vyprávění přibližujeme v desetidílné dramatizované četbě na pokračování v režii Dimitrije Dudíka, který je také autorem rozhlasové úpravy a dialogizace. Poslouchejte on-line do konce května 2020.
Román francouzského prozaika, básníka, hudebníka, dramatika a mystifikátora Borise Viana Pěna dní vyšel sice už roku 1947, ale jeho příběh nesený nespoutanou fantazií působí neobyčejně svěže dodnes. Ostatně spisovatel Raymond Queneau označil Pěnu dní za nejpůsobivější román o lásce, jaký kdy byl napsán. A nic na tom nemění skutečnost, že Vian se za svého života proslavil spíš svým mystifikačním románem Naplivu na vaše hroby, který vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan, než románem Pěna dní, který přijali čtenáři bez zájmu.
V Pěně dní vytvořil Vian originální svět, kde se mísí parodování směšných aspektů dobově módní záliby mládeže v existencialistické filozofii a jejích představitelích (v čele se slavným, fetišisticky uctívaným Jean-Sol Partrem – vzpomeňme slavné přednáškové scény...) s temně zlověstným leknínem pučícím v plicích mladé Chloé či s Colinovým nevšedním zaměstnáním spjatým s pěstováním hlavní střelných zbraní...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
