Bomba Estéreo: Amanecer

Na novém albu Amanecer (Svítání) od dříve neúprosně agresivního zvuku ustoupila ve prospěch melodičtější, sofistikovaně letní hudbě z karibských pláží. Na původním záměru ale trvá: měla by vás uvést do stavu zvýšené taneční pozornosti.

Bomba Estéreo vyšli před deseti lety z bouřlivě se vyvíjejícího klubového undergroundu Bogoty, hlavního města Kolumbie, v němž předefinovali tradiční kolumbijské styly cumbia a vallenato. Proměnili je v dráždivé tornádo, co do svého víru vtáhlo také tvrdou elektroniku, hip hop, reggae, dubstep a psychedelický rock s afrobeatem. „Cumbia? To je přece hudba pro starý lidi, jděte s tím někam, slyšeli jsme na začátku. My se ale vydali po vlastní nezávislé cestě a dneska je cumbia mezi mladými zase cool,“ řekla kdysi smyslně roztančená zpěvačka a raperka Liliana Saumet.

Vyšla z tradičního vesnického prostředí, zatímco druhý leader proměnné sestavy - klávesista a programátor Simón Mejía - za sebou měl praxi rockera, studiového producenta a dýdžeje v pouličních soundsystémech. Bomba Estéreo po cumbia a dalších latinsko-amerických stylech nesahají, jako by byly někde náhodou v zásobě, natolik je mají v sobě geneticky zakódované, pouze v nich probudili daleko ohnivějšího ďábla, než si byli předcházející generace schopné představit.

Album Amanecer se elektroniky drží jako klíště, polidšťuje ji ale víc než dřív vroucnější hlas Lilian, což je možná důsledek nebývalého množství milostných textů, a využití spousty akustických nástrojů. Souběh digitálního futurismu, relaxace a rozdováděnosti vyhlášeného karnevalu z města Baranquilla je oba členy skupiny vysvětlen jako nalezení ideální rovnováhy mezi aktuálním disco zvukem Bogoty a experimenty ze studia v Los Angeles, kde vůbec poprvé spolupracovali s cizím producentem; konkrétně Rickem Reedem (Wallpaper, Pitbull and Jessie J).

V dnešní Mozacie uslyšíte například skladby: Fiesta, Amanecer, Caderas, Somos Dos, Soy Yo, Algo Está Cambiando, Mar (Lo Que Siento) .