Blues jako komerční název skladby

03429089.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03429089.jpeg

Netrvalo dlouho a producenti gramofonových společností pochopili, že blues je vynikající obchodní artikl.

Zobrazit všechny díly.

Zpočátku byly desky s touto tématikou určeny téměř výlučně pro černošské obyvatelstvo, ovšem rychle se ukázalo, že už jen pouhé slůvko "blues" v titulu kompozice přitahuje potenciální kupce desek jako magnet. Zde je třeba hledat příčinu, proč mnohé skladby mají ve svém názvu ono magické slůvko "blues", ačkoli ani formálně, ani svým emočním obsahem nemají s opravdovým blues nic společného.

Jazzofon představí výběr kdysi oblíbených titulů, lákajících právě na ono slovíčko; podle zájmu publika se zdá, že tento čistě formální a průhledně komerční přístup autorů hudby i muzikantů samotných nikomu vůbec nevadil.

Výběr z komerčních názvů skladeb:

What Cha Call 'Em Blues (Tennessee Tooters), Davenport Blues (Red & Miff Stompers), Farewell Blues (J. Oliver & Dixie Stompers), Basin Street Blues (L. Armstrong & His Hot Five), Bay Bay Blues (F. Trumbauer & His Orchestra), Singin' The Blues (F. Henderson & Connis Inn Orchestra), Limehouse Blues (D. Ellington & His Orchestra), Jazz Me Blues (Original Memphis Five)

Ne-blues v podání The Tennessee Tooters: