Bjarte Breiteig: Mlha. Rekviem
Bjarte Breiteig svými povídkami zachycuje celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Opakují se témata jako strach, smrt, stárnutí, žal. Postavy často nemají ani jména, spíš vytvářejí jakýsi „typ“, funkci, kterou v povídce plní. Autor nezřídka vstupuje přímo doprostřed děje, dramatizuje atmosféru i situaci a zpravidla ji náhle ukončí, takže zůstává pocit nedopovězenosti, neukončenosti. Taková je i (trochu filmově působící) povídka „Mlha.Rekviem“.
Norský spisovatel Bjarte Breiteig (1974) bývá vnímán jako pokračovatel Kjella Askildsena. Oba spojuje mistrovství poetické stručnosti a umění „nevyslovení sdělovaného“. Absenci, nedostatek či postrádání demonstrují už samotné názvy autorových povídkových sbírek. Jak Fantomové bolesti tak Surogáty odkazují k něčemu, co není.
Breiteig přiznává, že jeho tvůrčí metodou je drobné texty téměř donekonečna přepisovat, až se finální tvar vyloupne jako cibule. Čtenář musí vnímat opravdu pozorně, aby z jakýchsi téměř poznámek na okraj vyčetl skutečnosti v pozadí jednotlivých textů.
Povídky ve sbírce Fantomové bolesti, z níž pochází i vybraná „Mlha. Rekviem“, zachycují zpravidla celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Spisovatel svým vyprávěním vstupuje přímo do děje, situaci i atmosféru dramatizuje a vzápětí vyprávění ukončí tak, že čtenář zůstává s pocitem nedopovězeného, nevysvětleného. Sám autor se ostatně netají tím, že upřednostňuje takového čtenáře, pro něhož příběh nekončí přečtením...
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.