BáSnění Petra Jindry
Kterých básníků si cení historik umění Petr Jindra? Poslechněte si jeho výběr ve vltavském BáSnění.
Petr Jindra (1966) je historikem umění se zaměřením na umění středověku, zčásti se zabývá i moderním a výběrově současným uměním. Jeho hlavní zájem se soustředí na obsah a významové funkce uměleckého díla.
Vyučil se elektromechanikem, pracoval jako manipulační dělník, byl ošetřovatelem v LDN. V polovině 90. let začal učit na Gymnáziu Františka Křižíka v Plzni, kde působí dodnes jako učitel dějin umění a filozofie. V letech 2003–2008 absolvoval dějiny umění na FF UK.
Od roku 2003 pracuje jako kurátor, nejprve v Galerii města Plzně a od roku 2008 v Západočeské galerii v Plzni, kde připravil řadu výstav samostatně či ve spolupráci s našimi předními historiky umění. Naposledy to byla výstava Nad slunce krásnější – Plzeňské madona a krásný sloh realizovaná s Michaelou Ottovou.
Petr Jindra je také autorem výstav a odborných katalogů k regionálnímu umění 20. století. Publikuje v odborných knihách a časopisech, úzce spolupracuje s Revolver Revue, která vydala v roce 2020 jeho monografii Jiří Kubový: Absolutní krajina/Absolute landscape.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Roman Kníže: Tápání ve střepech ráje (z výboru Hořce prší, Pavel Mervart 2015)
Friedrich Hölderlin: Polovice života (z výboru Světlo lásky, Československý spisovatel 1977, překlad Vladimír Mikeš)
Yves Bonnefoy: Změněné světlo (z výboru O pohybu a nehybnosti jámy / Psaný kámen, Torst 1996, překlad Jiří Pelán)
Vladimír Holan: Strom (ze sbírky Asklépiovi kohouta, Československý spisovatel 1970)
Sylvia Plathová: Rozhraní (ze sbírky Ariel, Argo 2017, překlad Jan Zábrana)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
