Banda, slovenská world music skupina
V dnešní Mozaice uslyšíte probírku repertoárem slovenské skupiny Banda, která už 12 let patří k pilířům tamější scény world music.
Slovenská lidová kultura má velmi bohatou tradici, která se na venkově utvářela po staletí. Pro skupinu Banda se stala důležitým zdrojem inspirace rozmanitá slovenská lidová hudba, kterou ráda spojuje s jinými kulturami a současnými hudebními styly např. se ska, hip hopem, punkem, funkem a podobně. Banda se při výběru písní do svého ho repertoáru nezajímá jen: „o melodie a texty písní, ale i lokální zvláštnosti nářečí, způsob vedení vícehlasu nebo zdobení (cifrování), harmonizování a rytmizování lidových muzikantů.“
Oblíbenými slovenskými regiony Bandy jsou příhraniční Myjava a Záhoří, Horehroní, Podpolaní, Spišsko-šarišské mezihoří a další. Banda má ve svém instrumentáři tradiční nástroje užívané na Slovensku - housle, basu, cimbál, akordeon, ale i importované, např.: mandolínu, buzuki, klávesy, bicí a rozličné perkuse. Nepostradatelným nástrojem skupiny je lidský hlas.
Velikou oporou slovenské skupiny Banda je houslista a mandolinista Samo Smetana, který pracuje ve Slovenském rozhlasu jako hudební redaktor se specializací na folklór, folk a world music. Samo také dlouhodobě spolupracuje s písničkářkou Zuzanou Homolovou, se kterou ještě založili skupinu Trojka Zuzany Homolové.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Husári, Zozula, Frajera, Švec.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
