Babička v Národním divadle - poprvé v historii
Babička Boženy Němcové je součástí kánonu národní literatury a od roku 1855, kdy se do ní čtenáři mohli prvně začíst, patří k nejvydávanějším českým knihám, její text se dočkal mnoha parafrází i blasfemických zpracování, byla několikrát zdramatizována i zfilmována. Na jevišti české první scény se ale nyní ratibořický příběh z dob rakouské monarchie objeví vůbec poprvé v historii: premiéra se koná ve čtvrtek 13. prosince 2007, v titulní roli uvidíme Vlastu Chramostovou, režii má Jan Antonín Pitínský, letošní laureát Ceny Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla.
V dalších rolích se objeví například Jana Preissová (kněžna Zaháňská), Johanna Tesařová (Viktorka), Magdaléna Borová (Barunka), Lucie Žáčková (Kristla), Saša Rašilov (Jakub Míla) nebo Jaromíra Mílová a Jan Novotný (matka a otec Proškovi). Hudbu k inscenaci napsal Vladimír Franz, scénu vytvořil Jan Štěpánek.
Tvůrci Babičky si vzali za předlohu více než sto let starý scénář Růženy Pohorské, nápovědky Národního divadla a nadšené ochotnické herečky. "Naše dramatizace využívá všech podstatných motivů a témat předlohy. Opírá se zejména o paralely v milostných příbězích hlavních postav - zachycuje jak vztah Kristly a Míly, tak vztah babičky k zesnulému manželovi Jiřímu, akcentuje příběh Viktorky. Z tohoto úhlu pohledu je Babička knihou o ženském údělu. Ženské postavy se stávají hybatelem děje nebo obětí osudu, každá z nich představuje určitý typ a možnosti jednání. A život každé z nich je zásadně ovlivněný světem mužů, rozhodnutími a událostmi, které ženy samy nemohou ovlivnit, jen se s nimi mohou vyrovnat," vysvětluje dramaturgyně Lenka Kolihová-Havlíková.
Podle Michala Dočekala, šéfa činohry Národního divadla, je Pitínského režijní přístup zárukou, že divadlo nebude na literatuře parazitovat, že jevištní provedení se stane autentickým převodem literárního díla do jevištního jazyka. "Mou snahou bylo zdůraznit dramatičnost Babičky a její magičnost skrze náboženské motivy a ritualizaci života na venkově," říká režisér Pitínský, který se ženským osudům inspirovaným prózami Boženy Němcové nevěnuje poprvé - v loňské sezoně nastudoval se souborem Slováckého divadla Uherské Hradiště inscenaci Divá Bára (Viktorko! Karlo!! Báro!!!). Pitínský vnímá postavu babičky jako šťastné a bezpečné zakotvení, podanou ruku pro lidi v okolí. "To lze ale jen skrze strastiplnou cestu, kterou si v životě prošla ona sama," dodává.
Pro Vlastu Chramostovou je osud i literární dílo Boženy Němcové takřka "srdeční záležitostí", připomeňme jen skvělé monodrama Dávno, dávno již tomu aneb Zpráva o pohřbívání v Čechách, jež pro herečku a její bytové divadlo napsal v 80. letech minulého století František Pavlíček. "U Němcové je všechna její moudrost vykoupena tvrdou, až krutou životní zkušeností," říká Chramostová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
