Až za hranice

14. duben 2009

Být mladou ženou příjemného vzhledu, navíc velmi inteligentní a dokonce s výjimečným nadáním pro matematické výpočty, to zní jako zajímavá a lákavá kombinace. Ne však v Rusku v polovině 19. století. To jsou pak téměř všechny přednosti spíš na překážku.

Nakladatelství Academia se ve své edici Žena a věda pokouší zmapovat osudy žen, které významně ovlivnily vývoj vědeckého poznání v minulosti i současnosti. Čtvrtým svazkem je rozměrný dokumentární román z pera učitelky matematiky a členky Asociace pro ženy v matematice Joan Spicciové. Autorka do beletristické podoby zpracovala část života své vědecké předchůdkyně, která ovšem musela svoji lásku k vědeckým postupům, výpočtům a analýzám složitě prosazovat skrze svazující konvence a předsudky ve světě, v němž pojmy jako rovnost příležitostí a svobodný přístup ke vzdělání ještě nebyly zavedené, natož samozřejmé.

Řeč je o Sofii Vasiljevně Kovalevské (1850-1891), narozené v Moskvě v rodině carského generála a náčelníka moskevské zbrojnice. Sofiin dědeček byl geodet a kartograf, pradědeček matematik a astronom. Není divu, že intelektuální zájmy zdědila i dívka, postavená ovšem před fakt, že vysokoškolské vzdělání umožňují ženám pouze některé z univerzit mimo Rusko. Jako svobodná žena Sofie navíc sama vycestovat nemohla, následoval tedy formální sňatek s Vladimírem O. Kovalevským. A pak už úspěšná dráha, nasměrovaná k vědeckým titulům... Zdá se to být vlastně jednoduché. Právě pouť za matematickými vědomostmi a obratnostmi, zásadní úsek Sofiina života mezi lety 1868 a 1871, popisuje Joan Spicciová v románu Až za hranice. Obratně uvádí čtenáře do prostředí zámožné ruské rodiny; v několika zásadních náznacích ukazuje míru nezávislosti tohoto kulturního prostoru (přátelství se spisovatelem Fjodorem M. Dostojevským), ale zároveň nezapomíná zdůraznit pouta zavedených pořádků. Podobně přitažlivě si autorka počíná při líčení Sofiiny "evropské cesty" přes Vídeň, Heidelberg, Londýn, Paříž a Berlín až ke konečnému vítězství (díky soukromým učitelům, protože univerzitní přednášky navštěvovat nesměla), když jako první mezi evropskými ženami získala mladá paní Kovalevská, oceněná summa cum laude univerzitou v Göttingenu, v roce 1874 doktorát z filozofie v oboru matematika.

Sofie Vasiljevna Kovalevská

"Sofie se skláněla nad papíry, rukávy županu vyhrnuté nad lokty. S pocitem uspokojení odložila tužku. Paličatý integrál zahrnující druhou odmocninu polynomu sedmého stupně byl konečně poražen." Další vědecký život Sofie Kovalevské, o němž už děj románu nepojednává, byl krátký (matematička zemřela v jednačtyřiceti letech na zápal plic), ale neméně dobrodružný a úspěšný. Stala se členkou-korespondentkou Akademie věd v Petrohradu i řádnou profesorkou univerzity ve Stockholmu, získala ocenění Švédské i Pařížské akademie.

Vrátíme-li se ještě k samotnému románovému zpracování života významné matematičky, je třeba ocenit autorský přístup. Spisovatelka líčí svoji hrdinku ne jenom jako odhodlanou, cílevědomou ženu s velmi pevnou vůlí, ale současně spekuluje o jejích osobních nejistotách, o rozmýšlení, zda se do jejího obzoru "vejde" také manželské štěstí. Spicciová vypráví o předsevzetí obětovat osobní potěšení a naplnění vědě, vykresluje idealistický přístup k modernizujícímu se světu (v příběhu vystupují anarchisté, pařížští komunardi i darwinisté). Na ukázce jednoho osobního dozrávání, hledání a poznávání je zde čtivou, svěží a jemnou, dalo by se říci až matematicky přehlednou formou zachycen neklid a počínající nestabilita dějinné epochy.

Joan Spicciová, Až za hranice. Sen Sofie Kovalevské, Academia, Praha 2008, překlad: Ondřej Novák, str. 536.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.