Až k hořkému konci
Nakladatelství Academia vydalo obsáhlou publikaci o dějinách pražského německého divadla.
Má symbolický název: Až k hořkému konci. Klíčový mezník je rok 1888, kdy bylo nově otevřeno Nové německé divadlo, tedy dnešní budova Státní opery Praha. Sleduje vývoj hudebního divadla, které mělo díky osobnostem jako byl Angelo Neumann, Gustav Mahler nebo Alexander Zemlinsky mimořádnou úroveň – ale také další divadelní žánry. Tato kniha tak je nejen odbornou publikací z dějin divadla, ale také pozoruhodnou sondou do kulturních dějin Prahy koncem 19. a první poloviny 20. století. Dívá se na české kulturní dějiny v celistvějším a pravdivějším kontextu – a je to tak klíčový příspěvek i k naší národní sebereflexi. Ale i příspěvek k úvahám, jaké využití by měla mít budova Státní opery Praha dnes. Jindřich Bálek hovořil s autorkou knihy Jitkou Ludvovou z Divadelního ústavu, která se tématu věnuje několik desítek let a na počátky své badatelské práce vzpomíná takto.
Nejposlouchanější
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora