Audiodějiny jazzu: Top 10 (1923 – 1926)

Audiodějiny jazzu vysíláme vždy první dva pátky v měsíci v pořadu Jazzofon od 9:00. Zobrazit všechny díly.

Mnozí hudebníci, které jsme mohli slyšet v Chicagu, pocházeli z New Orleans a kdybychom jejich kroky sledovali v dalších letech, většinu z nich bychom potkali v New Yorku, který se posléze stal hlavním centrem jazzového a vlastně veškerého kulturního dění v Americe.

Top Ten ze zmíněné doby výstižně dokumentuje rostoucí popularitu jazzu. V roce 1923 se ještě orchestry hrající tuto hudbu na čelní místa nedostaly, ale už o rok později ano – byť jen na několik týdnů. Vše je samozřejmě nutno brát s určitou rezervou, protože Top Ten byl (a je) pouze přehledem prodaných desek, který byl vždy značně poznamenán sociální situací publika. Proto také ještě v polovině dvacátých let zachycovala gramofonová deska především bílé interprety, éra černošských orchestrů měla teprve přijít.

I tak je Top Ten zdrojem zajímavých srovnání. Nabízí největší hity dávných časů a je skoro dokonalým obrazem pionýrských časů populární hudby.

Ted Weems |foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Z interpretů, kteří tehdy obecenstvo zaujali, se v žebřících objevují kupříkladu Original Mamphis Five, Ted Weems, Ben Bernie, Ted Lewis, ale také Louis Armstrong, byť poprvé jen na osmém místě; začátky neměl nikdo nikdo lehké:

1923 Sister Kate – The Virginians – US31923 Who’s Sorry Now – Original Memphis Five – US81924 Somebody Stole My Gal – Ted Weems & His Orchestra – US11924 The Charleston – Arthur Gibbs and His Gang – US11925 Sweet Georgia Brown – Ben Bernie & His Orchestra – US11925 Yes Sir! That’s My Baby – Gene Austin – US11926 I’ve Found a New Baby – Ted Lewis and his Orchestra – US21926 Muskrat Ramble – Louis Armstron & Hot Five – US8