Audiodějiny jazzu: Revival jazzu od konce 30. let
Na sklonku třicátých let, tedy v době, kdy swing vrcholil a kdy se objevily první náznaky budoucího moderního jazzu, se výrazně prosazovalo hnutí, které bývá označováno jako revival tradičního jazzu a dixielandu.
Audiodějiny jazzu vysíláme vždy první dva pátky v měsíci v pořadu Jazzofon od 9:00. Zobrazit všechny díly.
Trochu blíže k těmto dvěma termínům: někteří hudební kritici používali hlavně ve 30. letech pojem "tradiční jazz" pro původní hudbu, hranou zhruba v období 1917 až 1930, zatímco "dixieland" v jejich pojetí byla jen jakási napodobenina originálů z 20. let. Zde ovšem od prvopočátku docházelo, a dodnes dochází, ke střetu s terminologií, kterou používali samotní hudebníci – ať už "veteráni" nebo příslušníci mladší generace. Nikdo z muzikantů tehdy totiž ony dva zmíněné pojmy nerozlišoval. Dodnes zmatení obou pohledů občas vede k nedorozuměním a záměnám.
Ale zpět k revivalu: tato tendence, přetrvávající svým způsobem dodnes, měla několik složek. Předně to byl návrat některých hudebníků k hudbě menších formací s výraznějším podílem improvizace; z těch "starších" především Louis Armstrong a jeho All Stars, z "mladších“ pak třeba Bob Crosby a jeho Bobcats. Druhou skupinu představují hudebníci, kteří svou profesi opustili z různých důvodů na delší období; trombonista Kid Ory, trumpetista Bunk Johnson, pianista Jelly-Roll Morton. Nová vlna zájmu o tuto hudbu jim umožnila návrat do gramofonových studií, rádia i na pódia. Třetí významnou složkou revivalistického hnutí tvořili mladí nadšenci, kteří se k hudbě starých mistrů jazzu vraceli ať už z nostalgie nebo z hlubšího zájmu o kořeny jazzu všeobecně. Zde je třeba zmínit hlavně kalifornské hudebníky Lu Watterse a jeho Yerba Buena Jazz Band nebo Ward Kimball a Fire House Five + 2. K dokonalosti pak revival v Americe dovedli hudebníci jako Pete Fountain nebo Bob Wilber, kteří se svým historickým vzorům přinejmenším vyrovnali. Podobné snahy se o něco později výrazně uplatnily v Evropě i jinde ve světě - Austrálie, Japonsko, Jižní Amerika.
Jazzofon nabídne výběr nahrávek všech tří zmíněných skupin; je zajímavé porovnat, jak se různí hudebníci s nastalou situací, tedy s oživením zájmu o tradiční jazz, vyrovnávali.
Jelly Roll Morton Seven z roku 1940:Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
