Architekt a hudebník Daniel Špička
Architekt Daniel Špička je člověk neobyčejného kulturního elánu. V Telefonotéce s ním budeme poslouchat starou hudbu a vzpomínat na ty, kteří u nás od konce padesátých let minulého století pomáhali prošlapat cestu umění poučené interpretace. Daniel Špička k nim patřil, byť se důsledně označuje za hudebního amatéra a své zásluhy líčí jako souhru okolností, kdy byl v pravý čas na správném místě.
Zájem o historii a o hudbu ho přivedl ke sbírání starých nástrojů a to v době, kdy byly většinou považovány za předměty vhodné zejména k vytápění. Dostával se k nim přes novinové inzeráty často velmi kuriózními cestami. 11 fortepian zachránil před rozštípáním. Na jedno z nich, renovované fortepiano zn. Anton Walter , později nahrál Jaroslav Tůma fugy Antonína Rejchy. Zvláštní kapitolu tvoří rekonstrukce vzácných raně barokních varhany kláštera v Plasích.
Celoživotní přátelství poutá Daniela Špičku s dirigentem a znalcem barokní hudby Christopherem Hogwoodem. Seznámili se na počátku šedesátých let, kdy mladý cembalista dostal stipendium na pražskou AMU. Z Londýna do Prahy tak začaly proudit dosud takřka nedostupné informace o staré hudbě .Nahrávky, noty, plány na stavbu historických nástrojů nebo první čísla odborného časopisu Early music.
V té době už Miroslav Venhoda vedl Nové pěvce madrigalů, na staré nástroje hrála Rožmberská kapela Františka Poka a především Milan Munclinger s Ars redivivou vyprodával svými pravidelnými koncerty staré hudby pražské Rudolfinum.V renesančním sextetu Renesex, které Daniel Špička založil v roce 1977, začalo svou kariéru několik hudebníků, kteří se záhy prosadili v oblasti historicky poučené interpretace jako výrazné osobnosti.
Idea prezentovat dobovou kulturu v autentickém prostředí našla místo k realizaci v jihomoravských Valticích. Na tamním zámku probíhal po několik let barokní festival, který oživil atmosféru aristokratických slavností dávných časů. Daniel Špička byl jeho iniciátorem a zakladatelem, v současnosti jako architekt realizuje projekt obnovy valtického zámeckého divadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
