Apolena Rychlíková: Film sám o sobě v dnešní době svět změnit nedokáže

Dokumentaristka, novinářka i politická aktivistka právě dokončila svůj celovečerní debut Hranice práce. Ten je filmovou adaptací investigativního výzkumu její kolegyně, novinářky Sašy Uhlové, do prostředí levné práce v ČR. Svou světovou premiéru si odbyl na konci října na MFDF Ji.hlava, kde získal hlavní cenu v soutěžní sekci Česká radost diváků.

„Filmy svět nezmění, ale mohou otevírat podstatná témata a být platformou k radikalitě. Jak formální, tak i obsahové. Jen se to bohužel děje stále méně a méně,“ říká režisérka.

„Nálepku aktivistky jsem si sama pro sebe zvnitřnila, nevadí mi to. Navzdory tomu se ale zdráhám o sobě mluvit primárně jako o aktivistce.“

Jak sama osobně vnímá vztah žurnalistiky a dokumentárního filmu? Kudy vedla její cesta k politickému dokumentu? Jaké je pro ni provázání politického filmu a politického aktivismu? A jaký společenský efekt mohou docílit její aktuálně realizované projekty?

I o tom si v pořadu Vizitka s Apolenou Rychlíkovou povídal její spolužák ze studií Bohdan Bláhovec.

Čtěte takéFilip Remunda: Film pro mne není novinový článek, ale umělecké dílo

Apolena Rychlíková (nar. 1989) je studentkou dokumentární tvorby na FAMU. Intenzivně se angažuje ve veřejném prostoru a je redaktorkou serveru A2larm.cz. Na MFDF Ji.hlava byly uvedeny její snímky Hájek na zámku, Petr v podzámčí (2011), Padá vláda, něco si přej (2012) či Rodina (2013).