Antonín Pelíšek: Příběh Pasovary
Český novinář a spisovatel Antonín Pelíšek prožil část svého života v nesvobodné době stejně jako hlavní postava jeho povídky Václav Král. Na krátký čas se stal novinářem, ale kvůli silné cenzuře toto povolání opustil. Do revolučního roku 1989 vystřídal mnoho zaměstnání. Od kontrolora v českobudějovické Škodovce až po hrobníka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Pelíšek nebyl sympatizantem režimu, a tak mu nebylo umožněno studium na vysoké škole. Po revoluci se vrátil zpět ke své původní profesi novináře. Své příspěvky publikoval v několika denících a týdenících, jako například Reflex, Lidová demokracie nebo Svobodné slovo.
Nyní je Antonín Pelíšek jedním z redaktorů Mladé fronty Dnes. Píše také knihy a povídky. V jeho dílech se často objevuje motiv nesvobody a nespravedlnosti. Příběh, který uslyšíte, zasadil autor do období druhé světové války. Válka změní život v každé rodině. Stane se tématem všech rozhovorů a ovlivní dění ve vesnicích i ve městech. Když bylo v roce 1938 rozhodnuto o osudu pohraničí, neměl Václav Král ani tušení, jak se mu v dalších letech změní život. Osada Pasovary, kde Král žil, čítala pouze tři domy. Ačkoliv bylo místo tak málo osídlené, žili zde jak vlastenci, tak kolaboranti. Jak výstižné je pro tento příběh pořekadlo „Pro dobrotu na žebrotu“.
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Ivan Olbracht: Žalář nejtemnější. Drama o chorobné žárlivosti a životní zaslepenosti
-
F. S. Fitzgerald: Velký Gatsby. Ondřej Brousek v titulní roli příběhu lásky i tragické deziluze
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.