Anna Pammrová - životopis

11. únor 2006

"Osudné prokletí manželského vězení na Kozínku nedopřálo potřebné nálady, rozletu nebo zasnění. Všední domácnost - bezradnost - beznadějnost. Vědomí vyšších cílů zdřevěnělo... Moje skrčená ,Múza' se neodvážila ozvati a jakýkoli styk s literaturou byl vyloučen. Nejenže domácí pán mně toho nedopřál, ale bylo zde dítě a zotročený dobytek. Ve styku s těmito božími tvory uvědomila jsem si zbožnou trpnost..." Tento beznadějný a rezignovaný tón provází deníkové zápisky jedné z prvních českých feministek, spisovatelky Anny Pammrové.

Žena, která do obecného povědomí vstoupila především díky přátelství s Otokarem Březinou, byla mimo jiné také překladatelkou z francouzštiny a němčiny, autorkou esejů věnovaných "ženské otázce", básnířkou. Část svého bytí prožila sama a pocit osamocení jí do jisté míry pomáhala překonat korespondence - psala si nejen s Březinou, ale i s Teodorem Lessingem, Pavlou Moudrou, překladatelkou Žofií Pohoreckou, s rodinou stavitele Václava Havla a dalšími.

Obálka knihy Anna Pammrová - životopis

Narodila se roku 1860 jako dcera lesníka, vychována byla způsobem běžným v její době a společenském postavení. Snad jen narození dcery Almy, kterou svobodná porodila v necelých čtyřiadvaceti letech, napovědělo, že život Anny Pammrové, později provdané za uhrančivě hrubého lesníka Františka Kroha, se nebude ubírat obvyklými cestami. Deník, který si německy začala psát zřejmě roku 1889, tedy v době počínající korespondence s Březinou, "člověkem východu", jak básníka nazývala, je dnes ztracen.

Text zápisků Anny Pammrové je úchvatný. Zachycuje reálný život, rok ubíhající v přírodě i venkovské společnosti, starosti s domácností, která básnířce k srdci nepřirostla: "Nemohu prozatím popříti, že vaření, praní, smýčení, šití je nevyhnutelný upír ženského světa. Cítím v tom bezmála jakési potěšení, kdykoli ,pan manžel' pohrdlivě mluví o mých vlastnostech, které při své domýšlivosti a omezenosti neuznal za vhodné zavčasu patřičně prohlédnouti a které nemůže při veškerém despotismu plně zničiti." Pammrová jasně formuluje svou nechuť k manželovi i manželství, rezignaci nad vyčerpávající dřinou i představy o výchově dětí. Mateřství chápe jako omezující skutečnost své existence předurčené ke svobodě. Kontemplativní rovina deníku dokládá Anninu znalost východní filosofie, její dobrou orientaci v soudobé literatuře, její svérázný pohled na svět. Najdeme zde originální pohled na ženství i mužství, úvahy o nadpřirozených silách, víru ve všemocnost přírody. Je to deník neklidné bytosti 20. století: text zachycující duševní hnutí, myšlenky, představy, deník tázající se po smyslu bytí, občas sebe-rozdírající, občas sebe-konejšící.

Dílko, jež nakladatelství Sursum předkládá čtenáři, je velmi volná edice českého překladu, který zhotovila neteř spisovatelky Alma Křemenová. Dobrou vůli jí nelze upřít, ta však nemohla nahradit odborné znalosti a formulační schopnosti. Neobratný komentář editorky se prolíná s textem deníku a obě roviny je někdy obtížné od sebe odlišit. K dokreslení většiny detailů jistě užila editorka dalších pramenů; jakých, můžeme se jen dohadovat. Vznikla vlastně "edice edice", neboť jako editor je v tiráži uveden Petr Holman; jeho případné zásahy do textu však nejsou rovněž označeny. Připusťme, že uvedený způsob byl jediný možný, jak deník vydat. Podle Vlasty Urbánkové, autorky doslovu ke knize, prý díky vsuvkám Křemenové vzniklo "ucelené životopisné dílo". Inu, literárnímu labužníkovi i badateli by zjevně bylo milejší dílo méně ucelené. Nicméně je dobře, že knížka vyšla.

Alma Křemenová: Anna Pammrová - životopis. Editor Petr Holman; doslov Vlasta Urbánková; ilustrace Pavel Adamec. Sursum 2005.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Milena Lenderová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.