Anna Beata Háblová: Veřejný prostor je obývací pokoj nás všech
Zkoumá opomíjené prostory měst. Měli bychom se jich obávat, nebo je vítat? A co dnes ohrožuje veřejný prostor?
Na podzim jí vyjde kniha Nemísta měst, kterou sama označuje za žánrový experiment. Ačkoli se jedná spíše o literaturu faktu, každou kapitolu uvádí mikropovídka. Rozkrývá opomíjené, pomíjivé a míjející prostory měst, kterým říká „nemísta“. Mohou být ztracená, skládkovací, tranzitní, dočasná a virtuální. Přemýšlí v té souvislosti také o veřejném prostoru, obává se o jeho budoucnost:
Dnešní veřejný prostor je čím dál tím víc kontrolovaný a hlídaný. Ztrácí se prostory svobody ve městě.
Varuje, že pokud si město veřejný prostor nebude hlídat, bude postupně rozparcelovaný na soukromé zájmy. Navrhuje, aby se o něm uvažovalo jako o obývacím pokoji města. Může tak ale začít uvažovat společnost, o které Háblová tvrdí, že je stále více individualizována? „Tendence k tomu, přijmout město za své, starat se o něj, už tady jsou. Spousta mladých lidí v menších městech má nejrůznější projekty, které oživují veřejný prostor.“
Nemíst se dotkla už ve své předchozí knize Města zdí. Vznikají totiž podle ní i kvůli výstavbě obchodních center, kterými se v této publikaci zabývá. Je kritická k tomu, jakým způsobem jsou většinou stavěna: „Největší problém vidím v tom, že jsou to do sebe uzavřené stavby, mají špatné měřítko a nesouvisí s prostředím.“ Nejhorší jsou podle ní lokality za městem, kam člověk jezdí do obchodu jako do cíle. „Jakmile je obchod jako cíl, tak to není úplně dobře.“
Anna Beata Háblová: Já, Transgas

Narodil jsem se roku 1978. Byl pochmurný den, přes město přehozená deka mraků.
Po sbírkách Kry a Rýhy vydala třetí básnickou knihu – Nevypínejte. Poezii považuje za jedno velké nemísto: „Už když vzniká, dostává se člověk do určitého duševního stavu, který je velmi nepraktický a nemístný.“ Přestože se v jejích básních vyskytují architektonické motivy, k architektuře a poezii přistupuje jako ke dvěma odděleným světům: „Buď píšu poezii a jsem v nepraktickém modu, kdy víc lelkuju, bloumám, poflakuju se, anebo píšu odborné texty, kdy mám více zapojenou levou hemisféru, která je logičtější.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.