Amatéři, nebo diletanti? Češi rádi píší a publikují online
Jak fungují české amatérské literární servery? Kdo na nich publikuje, jaká je úroveň textů? Rodí fóra budoucí čítankové autory? Poslechněte si rozhovor s Martinem Zborníkem a Karlem Pioreckým.
Internetové fórum Totem (TOTální E-kulturní Magazín) vzniklo v roce 1999 jako jeden z prvních nevýdělečných prostorů pro všechny, kteří chtěli prezentovat svá díla. U zrodu stránek stál Martin Zborník, který Totem.cz spravuje dodnes. Kromě literárních výtvorů, článků a recenzí komunita přispěvatelů publikuje také své fotografie, grafiky nebo hudbu. Totem upoutal pozornost i Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu na Akademii věd, ve své knize Česká literatura a nová média (Academia, 2016) věnoval jednu kapitolu právě amatérským literárním fórům na českém internetu.
Amatéři, profesionálové a diletanti
Česká literatura na pouti nekonečným vesmírem internetu
Jak hluboce se od druhé poloviny 90. let minulého století propojily světy literatury a elektronických médií, jaké možnosti digitální technologie literární tvorbě dávají a jak inspirují básníky i prozaiky, zkoumal literární vědec Karel Piorecký. Jeho kniha s názvem Česká literatura a nová média představuje první systematický popis proměn, jimiž literatura a literární kultura v Čechách prošla v souvislosti s tzv. digitální revolucí.
Čtěte takéNoví čeští autoři vyrostli na internetu. Experimentu ale nehoví
Označení "amatér" je v literatuře problematické, protože každý spisovatel musel jako amatér začít. Profesionální literát není ani ten, kdo je zaměstnaný v nějaké instituci. Karel Piorecký si myslí, že má smysl hledat význam slova profesionál v dovednostech autorů a zkoumat u nich, jak dobře se orientují ve světě literatury. Je zajímavé zabývat se jejich literárními kompetencemi, sledovat, jak dobře znají literární tradice, jak se orientují v kontextu literatury a jak si osvojili literární žánry. "Jde de facto o ovládání nepsaných pravidel. Kdo je nepoužívá, toho lze označit za literárního amatéra. Buď ještě není dlouho v oboru, anebo třeba nemá potřebné vlohy. Takové můžeme nazývat literárními diletanty," doplňuje Piorecký.
Ze zmíněné studie Karla Pioreckého také vyplývá, že v prostředí amatérské literatury, zejména na internetu, je literárních diletantů dost. "Nevidíme u nich cílevědomou snahu čehosi dosáhnout v literatuře. Náhodou napíšou básničku a běží s tím na internet. Honem aby se publikovala. Ale není za tím hlubší zájem o literaturu. Jedná se spíše o nepravidelný koníček."
Jeden autor, více nicků
Česká amatérská literární scéna na internetu je velice silná co do počtu zapojených přispěvatelů. Pro srovnání zmiňuje Piorecký německý literární server Leselupe, který se prezentuje jako jeden z největších. V 80milionovém Německu se v roce 2000 registrovalo necelých 5 000 uživatelů. V té době už měl jen Totem přes 30 000 přispěvatelů.
Podle slov Martina Zborníka vznikl Totem proto, aby se začínající autoři mohli potkávat s těmi zkušenějšími. Přispěvatelé chtějí sdílet svoje výtvory s druhými, což jde na internetu velmi sadno. K celkovému počtu přispěvatelů ale Zborník poznamenává, že uživatelé mají často víc identit. Pod jedním nickem si třeba vybudují určité renomé, pod jiným jménem pak zkoušejí nové formy a postupy a sledují reakce čtenářů. Teprve až když se autorovi podaří etablovat se v profesionálním světě literatury a vydat svůj titul knižně, většinou odhodí svůj pseudonym a publikuje pod vlastním jménem.
Setkávání na internetu i tváří v tvář
Jonáš Hájek, básník a muzikolog
Může psát poezii s myšlenkami na hudbu a hudební partitury číst jako verše. Oba tyto své světy však Jonáš Hájek spíše odděluje. V jeho básních se jen zřídka vyskytne motiv související s hudbou, ale slovník prozrazuje autorství zkušeného muzikologa.
Totem však není jen virtuálním fórem, přispěvatelé z této komunity se pravidelně potkávají. Od roku 2006 pořádá Martin Zborník čtení povídek v pražské Jindřišské věži (příští se má konat v pondělí 19. března). "Když jsme začínali, bylo nám kolem 20 a ostatním přispěvatelům podobně. Zpočátku byl Totem opravdu zejména sociální sítí pro setkávání." I na Totem chodí čí dál tím víc lidí z mobilních telefonů, a raději tak čtou kratší texty. "Už nyní ze statistik víme, že pokud je text delší než na jednu A4, čtenáři přestávají příběhy dočítat," komentuje statistiky zobrazení Zborník. "Snažíme se proto zlepšit publikační prostředí tak, aby bylo dostupné právě pro chytrá zařízení.“
O čem lidé nejčastěji píší?
Čtěte takéHarry Potter a Kat mezi řádky. Dokument o fenoménu fan fiction a jak těžké je s ní skončit
A jaké žánry na Totemu převládají? "Dříve to byla poezie, dnes ji začíná přebíjet fotografie. Takže bych řekl poezie – fotografie – próza," doplňuje Zborník. Karel Piorecký vysledoval, že na literárních fórech absentují žánry detektivní a historické prózy. Jsou to sice populární žánry, ale vyžadují znalost pravidel. Častěji se tak setkáme třeba s autobiografickými náměty. Specifickou záležitostí amatérské literatury je pak tzv. fanfiction, tedy adaptace či rozšíření již exitujících literárních děl (Pán prstenů, Harry Potter apod.), které ale většinou mají své vlastní platformy.
Celý záznam pořadu včetně hudby Davida Byrneho, kterou vybral Michal Pařízek, si můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.